Linguifex

Ilithian: Difference between revisions

mNo edit summary
mNo edit summary
 
(57 intermediate revisions by the same user not shown)
Line 1: Line 1:
'''Ilithian''' (''jľoudhišká dahvá'') is a classical IE language in the [[Verse:Irta|Irta]] timeline, inspired by Czech, Sanskrit and Proto-Celtic. It shares the ruki law with Indo-Iranian and Balto-Slavic and gw > b, but it has centum and kw gwh > k g like Q-Celtic and some laryngeal vocalization like Greek.
'''Ilithian''' (''gľaudhiſſká dažwá'' /ˈʝʎou̯ɟʱɪʃkaː ˈdaʒvaː/) is a classical IE language in [[Verse:Avishviya]] (''Awiſſwigá''), inspired by Czech, Sanskrit, Greek, and Proto-Celtic. It shares satemization and the ruki law with Indo-Iranian and Balto-Slavic.


Lots of compounding as in Sanskrit; sandhi?
Switch everything to Brethren spelling
==Phonology==
==Phonology==
{| class="wikitable" style="text-align:center;"
{| class="wikitable" style="text-align:center;"
Line 11: Line 14:
|
|
| '''ň, ni''' /ɲ/
| '''ň, ni''' /ɲ/
| [ŋ]
| '''ŋ''' /ŋ/
|
|
|-
|-
Line 19: Line 22:
| '''t''' /t/
| '''t''' /t/
| '''č''' /tʃ/
| '''č''' /tʃ/
| '''ť, ti''' /c/
| '''ť''' /c/
| '''k''' /k/  
| '''k''' /k/  
|
|
Line 27: Line 30:
| '''d''' /d/
| '''d''' /d/
| '''dž''' /dʒ/
| '''dž''' /dʒ/
| '''ď, di''' /ɟ/
| '''ď''' /ɟ/
| '''g''' /g/
|  
|
|
|-
|-
Line 43: Line 46:
| [f]
| [f]
| '''s''' /s/  
| '''s''' /s/  
| '''š''' /ʃ/ || [ç] || '''ch''' /x/ ||  
| '''ſſ''' /ʃ/ || [ç] || '''ch''' /x/ ||  
|-
|-
!<small>voiced</small>
!<small>voiced</small>
| '''v''' /v/
| '''w''' /v/
| || '''ž''' /ʒ/ || '''j''' /j~ʝ/ ||  || '''h''' /ɦ/
| || '''ž''' /ʒ/ || '''g''' /j~ʝ/ ||  || '''h''' /ɦ/
|-
|-
!colspan="2"| Liquid
!colspan="2"| Liquid
Line 53: Line 56:
| '''l''' /l/, '''r''' /r/
| '''l''' /l/, '''r''' /r/
| '''ř''' /(Czech ř)/
| '''ř''' /(Czech ř)/
| '''ľ, li''' /ʎ/
| '''ľ''' /ʎ/
|  
|  
|  
|  
Line 60: Line 63:
Consonants: identical to Czech (add ľ bh dh džh ďh, but h < gh), but j = [ʝ~ç]. No Auslautverhärtung.
Consonants: identical to Czech (add ľ bh dh džh ďh, but h < gh), but j = [ʝ~ç]. No Auslautverhärtung.


d dh t n l + i í pronounced as if written ď ďh ť ň ľ + i í; ý is non-palatalizing í
Vowels: a e i u á é j ú ů eg au ág áu, acute = long vowel (u, ú, ů, ou, áu = u, ʉː, uː, ɔw, aːw), l ĺ r ŕ = syllabic liquids
 
Vowels: a e i u á é í/ý ú ů ej ou áj áu, acute = long vowel (u, ú, ů, ou, áu = ɯ, ɯː, uː, ɔw, aːw), l ĺ r ŕ = syllabic liquids


PIE oey > ej
PIE oey > eg


Pitch accent: Proto-Slavic style?
Pitch accent: Proto-Slavic style?
Line 74: Line 75:
ē, eh1 > ý, iH > í
ē, eh1 > ý, iH > í


all é > ý in the "Prakrit", ý from older long e causes "second palatalization", ý from Sebatian é causes "third palatalization"
all é > ý in the "Prakrit", ý from older long e causes "second palatalization", ý from Classical Ilithian é causes "third palatalization"


mýs, mýnes- 'month'
mjs, mjnes- 'month'


ja > je?
ja > je?
=== Iotation ===
=== Iotation ===
k g h t d dh p b bh v m n l r s > CL+č CL+dž CL+džh CL+ť CL+ď CL+ďh pj bj bhj vj mň CL+ň CL+ľ CL+ř CL+š
k g h t d dh p b bh v m n l r s > CL+č CL+dž CL+džh CL+ť CL+ď CL+ďh pg bg bhg wg mň CL+ň CL+ľ CL+ř CL+š


This occurs after laryngeals vocalize. Sometimes iotation causes compensatory lengthening ("CL") of the vowel before the iotated consonant: ''*bʰh₂nyoh₂'' 'I shine' > ''*bʰanjō'' > ''*bʰāňō'' > CIlith ''bháňů'' 'I burn'.
This occurs after laryngeals vocalize. Sometimes iotation causes compensatory lengthening ("CL") of the vowel before the iotated consonant: ''*bʰh₂nyoh₂'' 'I shine' > ''*bʰanjō'' > ''*bʰāňō'' > CIlith ''bháňů'' 'I explain, I state'.


==Nouns==
==Nouns==
Literary Sebatian nouns and adjectives are extremely conservative in that they retain all 8 PIE cases and the dual number (like Sanskrit). However, a lot of analogical leveling between noun paradigms has taken place.
Literary Ilithian nouns and adjectives are extremely conservative in that they retain all 8 PIE cases and the dual number (like Sanskrit). However, a lot of analogical leveling between noun paradigms has taken place.
=== o-stems ===
=== o-stems ===
{|class=wikitable style=text-align:center
{|class=wikitable style=text-align:center
Line 247: Line 248:
!
!
! colspan=3| ''avýju'' (m.) = wind
! colspan=3| ''avýju'' (m.) = wind
! colspan=3| ''gouštú'' (f.) = meat
! colspan=3| ''žouštú'' (f.) = meat
! colspan=3| ''medhu'' (n.) = honey
! colspan=3| ''medhu'' (n.) = honey
|-
|-
Line 263: Line 264:
|align="right"|'''Nominative'''
|align="right"|'''Nominative'''
|''avýju'' || ''avýjavů'' ||''avýjavé''
|''avýju'' || ''avýjavů'' ||''avýjavé''
|''gouštú'' || ''goustavé'' ||''gouštavech''
|''žouštú'' || ''žoustavé'' ||''žouštavech''
|''medhu'' || ''medhavé'' || ''medhú''
|''medhu'' || ''medhavé'' || ''medhú''
|-
|-
|align="right"|'''Genitive'''
|align="right"|'''Genitive'''
|''avýjouš'' || ''avýjaváu'' ||''avýjavou''
|''avýjouš'' || ''avýjaváu'' ||''avýjavou''
|''gouštouch'' || ''gouštaváu'' ||''gouštavou''
|''žouštouch'' || ''žouštaváu'' ||''žouštavou''
|''medhouš'' || ''medhaváu'' ||''medhavou''
|''medhouš'' || ''medhaváu'' ||''medhavou''
|-
|-
|align="right" |'''Dative'''
|align="right" |'''Dative'''
|''avýjavej'' || ''avýjubhou'' ||''avýjubh''
|''avýjavej'' || ''avýjubhou'' ||''avýjubh''
|''gouštaváj'' || ''gouštubhou'' ||''gouštubh''
|''žouštaváj'' || ''žouštubhou'' ||''žouštubh''
|''medhavej'' || ''medhubhou'' ||''medhubh''
|''medhavej'' || ''medhubhou'' ||''medhubh''
|-
|-
|align="right"|'''Accusative'''
|align="right"|'''Accusative'''
|''avýjú'' || ''avýjavů'' ||''avýjúch''
|''avýjú'' || ''avýjavů'' ||''avýjúch''
|''gouštú'' || ''gouštavé'' ||''gouštúch''
|''žouštú'' || ''žouštavé'' ||''žouštúch''
|''medhu'' || ''medhavé'' ||''medhú''
|''medhu'' || ''medhavé'' ||''medhú''
|-
|-
|align="right"|'''Ablative'''
|align="right"|'''Ablative'''
|''avýjouch'' || ''avýjubhí'' ||''avýjubh''
|''avýjouch'' || ''avýjubhí'' ||''avýjubh''
|''gouštouch'' || ''gouštubhí'' ||''gouštubh''
|''žouštouch'' || ''žouštubhí'' ||''žouštubh''
|''medhouch'' || ''medhubhí'' ||''medhubh''
|''medhouch'' || ''medhubhí'' ||''medhubh''
|-
|-
|align="right"|'''Instrumental'''
|align="right"|'''Instrumental'''
|''avýjú'' || ''avýjubhí'' ||''avýjubhi''
|''avýjú'' || ''avýjubhí'' ||''avýjubhi''
|''gouštujá'' || ''gouštubhí'' ||''gouštubhi''
|''žouštujá'' || ''žouštubhí'' ||''žouštubhi''
|''medhú'' || ''medhubhí'' ||''medhubhi''
|''medhú'' || ''medhubhí'' ||''medhubhi''
|-
|-
|align="right" |'''Locative'''
|align="right" |'''Locative'''
|''avýjáu, avýjavi'' || ''avýjaváu'' ||''avýjúš''
|''avýjáu, avýjavi'' || ''avýjaváu'' ||''avýjúš''
|''gouštáu, gouštavi'' || ''gouštaváu'' ||''gouštúš''
|''žouštáu, žouštavi'' || ''žouštaváu'' ||''žouštúš''
|''medháu, medhavi'' || ''medhaváu'' ||''medhúš''
|''medháu, medhavi'' || ''medhaváu'' ||''medhúš''
|-
|-
|align="right" |'''Vocative'''
|align="right" |'''Vocative'''
|''avýjou!'' || ''avýjavů!'' ||''avýjavé!''
|''avýjou!'' || ''avýjavů!'' ||''avýjavé!''
|''gouštou!'' || ''gouštavé!'' ||''goustavech!''
|''žouštou!'' || ''žouštavé!'' ||''goustavech!''
|''medhou!'' || ''medhavé!'' ||''medhú!''
|''medhou!'' || ''medhavé!'' ||''medhú!''
|}
|}
Line 307: Line 308:
|-
|-
!
!
! colspan=3| ''hmůb'' (m.) = human
! colspan=3| ''žmů'' (m.) = human
|-
|-
!
!
Line 315: Line 316:
|-
|-
|align="right"|'''Nominative'''
|align="right"|'''Nominative'''
|''hmůb''||''hmenů''||''hmené''
|''žmů''||''žmenů''||''žmené''
|-
|-
|align="right"|'''Genitive'''
|align="right"|'''Genitive'''
Line 416: Line 417:


=== -ýr nouns ===
=== -ýr nouns ===
TODO: Family members ''patýr, mátýr, bhrátýr, svesýr, dhvatýr''
TODO: Family members ''patýr, mátýr, bhrátýr, svesůr, dhvatýr''
==== Masculine ====
==== Masculine ====
{|class=wikitable style=text-align:center
{|class=wikitable style=text-align:center
Line 459: Line 460:
|-
|-
!
!
! colspan=3| ''bů'' (f.) = cow
! colspan=3| ''gů'' (f.) = cow
|-
|-
!
!
Line 467: Line 468:
|-
|-
|align="right"|'''Nominative'''
|align="right"|'''Nominative'''
|''bů''||''bavé''||''bavech''
|''gů''||''gavé''||''gavech''
|-
|-
|align="right"|'''Genitive'''
|align="right"|'''Genitive'''
|''bouch''||''baváu''||''bavou''
|''gouch''||''gaváu''||''gavou''
|-
|-
|align="right" |'''Dative'''
|align="right" |'''Dative'''
|''baváj'' ||''bůbhou'' ||''bůbh''
|''gaváj'' ||''gůbhou'' ||''gůbh''
|-
|-
|align="right"|'''Accusative'''
|align="right"|'''Accusative'''
|''bou, bavou'' ||''bavé''||''bůch, bavech''
|''gou, gavou'' ||''gavé''||''gůch, gavech''
|-
|-
|align="right"|'''Ablative'''
|align="right"|'''Ablative'''
|''bouch'' ||''bůbhou'' ||''bůbh''
|''gouch'' ||''gůbhou'' ||''gůbh''
|-
|-
|align="right"|'''Instrumental'''
|align="right"|'''Instrumental'''
|''bavá, bůjá'' ||''bůbhí'' ||''bůbhi''
|''gavá, gůjá'' ||''gůbhí'' ||''gůbhi''
|-
|-
|align="right" |'''Locative'''
|align="right" |'''Locative'''
|''bavé'' || ''baváu'' ||''bouš''
|''gavé'' || ''gaváu'' ||''gouš''
|-
|-
|align="right" |'''Vocative'''
|align="right" |'''Vocative'''
|''bů!'' || ''bavé!''||''bavech!''
|''gů!'' || ''gavé!''||''gavech!''
|}
|}


Line 573: Line 574:
|-
|-
! ins.
! ins.
| ''nábhi, nasmabhi'' || ''júbhi''|| ''téch'' || ''tábhi'' || ''téch''  
| ''nábhi, nasmabhi'' || ''júbhi, jušmabhi''|| ''téch'' || ''tábhi'' || ''téch''  
|-
|-
! loc.
! loc.
| ''nasméš'' || ''jušméš'' || ''téš'' || ''táš'' || ''téš''  
| ''nasméš'' || ''jušméš'' || ''téš'' || ''táš'' || ''téš''  
|}
|}
The possessive pronouns ''m(an)ák, tv(an)ák, sv(an)ák, nasmák, jušmák'' decline as ''o''-stem adjectives. Other pronouns use the genitive form.
The possessive pronouns ''jm(an)ák, tv(an)ák, sv(an)ák, nasmák, jušmák'' decline as ''o''-stem adjectives. Other pronouns use the genitive form.


=== Demonstrative ===
=== Demonstrative ===
Line 712: Line 713:
=== Participles ===
=== Participles ===
{|class=wikitable style=text-align:center
{|class=wikitable style=text-align:center
|+ Declension of ''jsas'' 'being'
|+ Declension of ''jsas'' 'real'; ''jsan'' means 'thing'
|-
|-
!
!
Line 771: Line 772:
== Numerals ==
== Numerals ==
<poem>
<poem>
jév, jévá, jéva (m/f/n) = 1
géw, géwá, géwa (m/f/n) = 1
dvů, dvé, dvé (m/f/n) = 2
dwů, dwé, dwé (m/f/n) = 2
tři, třis, tří (m/f/n) = 3
třj, třis, třj (m/f/n) = 3
četur, četus, četura (m/f/n) = 4
četur, četus, četura (m/f/n) = 4
čenče, čenčis, čenča (m/f/n) = 5
penče, penčis, penča (m/f/n) = 5
šeš = 6
ſſeſſ = 6
septa - 7
septa - 7
aktů = 8
aſſtů = 8
jneva = 9
gnewa = 9
deka = 10
deſſa = 10
jévurdeka = 11
géwurdeſſa = 11
dvůrdeka = 12
dwůrdeſſa = 12
třírdeka = 13
třjrdeſſa = 13
četurdeka = 14
četurdeſſa = 14
čenčurdeka = 15
penčurdeſſa = 15
šešurdeka = 16
ſſeſſurdeſſa = 16
septurdeka = 17
septurdeſſa = 17
aktůrdeka = 18
aſſtůrdeſſa = 18
jnevurdeka = 19
gnewurdeſſa = 19
víkati = 20
wjžati = 20
jévurvíkati = 21
géwurwjžati = 21
tříkat = 30
třjžat = 30
četurkat = 40
četuržat = 40
čenčkat = 50
pendžat = 50
šeškat = 60
ſſežžat = 60
septakat = 70
septažat = 70
aktůkat = 80
aſſtůžat = 80
jnevakat = 90
gnewažat = 90
kata = 100
ſſata = 100
džhílí = 1000
žílj = 1000
</poem>
</poem>


==Syntax==
==Syntax==
Sebatian has unmarked order SOV: 'The woman sings the song' is ''Džená gájma gájet''. (Using ''gájma'' 'song' as an object of ''gájeti'' 'to sing' implies specificity. 'Sings a (nonspecific) song' would simply be ''gájet''.)
Ilithian has unmarked order SOV: 'The woman sings the song' is ''Džená ŋágma ŋáget''. (Using ''ŋágma'' 'song' as an object of ''ŋágeti'' 'to sing' implies specificity. 'Sings a (nonspecific) song' would simply be ''ŋáget''.)


Sebatian is topic-prominent, so the topic comes first:
Ilithian is topic-prominent, so the topic comes first:
*''Džená gájma gájet'' = The woman sings the song (cf. ''Onna wa uta wo utau'')
*''džená ŋágma ŋáget'' = The woman sings the song (cf. ''Onna wa uta wo utau'')
*''Gájma gájet džená'' = The song is sung by a woman/The *woman* sings the song (cf. ''Uta wa onna ga utau'')
*''ŋágma ŋáget džená'' = The song is sung by a woman/The *woman* sings the song (cf. ''Uta wa onna ga utau'')
*''Žmenou dvů jstou'' = There are two people/Of people, there are two (cf. ''Hito wa futari ga iru'')
*''žmenau dwů gstau'' = There are two people/Of people, there are two (cf. ''Hito wa futari ga iru'')
*''Tam švů jest'' = He has a dog (cf. Jp. ''Kare wa inu ga iru'')
*''tam ſſwů gest'' = He has a dog (cf. Jp. ''Kare wa inu ga iru'')
The ''-č'' or ''-če'' Wackernagel clitic ('and' in Classical Sebatian) becomes an explicit topic particle in later forms of Sebatian.
The ''-č'' or ''-če'' Wackernagel clitic ('and' in Classical Ilithian) becomes an explicit topic particle in later descendants.


==Sample text==
==Sample text==
=== UDHR ===
=== UDHR ===
''Višvé hmené svapátěbhi ženijánté; téšou jsutvrtitáť andoušijéče lígé jsant.''
''Wiſſvé žmené swapátěbhi ženigánté; téſſau gsutwrtitáť andauſſijéče líŋé gsant.''


=== Sebatian textbook ===
=== Ilithian textbook ===
==== Lesson 2 ====
==== Lesson 2 ====
''Či vír jest. Vír Jsužen rekté, taš jnama Jsužen jest. Číč bená jest. Bená Ouháľá rekté. Jsužen Ouhálěch pať jest, Ouháľáč Jsuženaš patní. Gmátů jstou. Tébhou tří dhýná jsant, súnů dhvatýrče.''
''Sſi wjr gest. Wjr Gsužen rekté, taſſ gnama Gſſužen gest. Sſjč džená gest. Džená Auháľá rekté. Gsužen Auhálěch pať gest, Auháľáč Gsuženaſſ patnj. Žmátů gstau. Tébhau třj dhýná gsant, súnů dhwatýrče.''
 
This is a man. The man is called Jsužen, his name is Jsužen. This is a woman. The woman's name is Ouháľá. Jsužen is Ouháľá's husband, and Ouháľá is his wife. They are married/a couple. They have three children, two sons and a daughter.


===Schleicher's Fable===
===Schleicher's Fable===
'''Avi jekvéče'''
'''Awi geſſwéče'''


''Avi, kasmej vlná nébhú, ividat jekvouch: jéva tangu vaha vehanti, jévače maha bhara, jévače hmůba aku bheranti.''
''Awi, kasmáj wlná nébhú, widat geſſwauch: jéwa táŋu waha wehanti, jéwače maha bhara, jéwače žmena aſſu bheranti.''


[[Category:Indo-European languages|C]]
[[Category:Indo-European languages|C]]
Line 833: Line 832:
'''Ilithian'''
'''Ilithian'''


''JÉDNESI PANTÁTECH TEKMENÁ. Gegrýš jaha tasmej ajavej, kasmi se hmeniškáj maťáj vištím ater jsúrtami vlkamič bháněti vjážet, vídas jaha vištítá ater hmenéš stámená rtěchče pravekouchče rbhíchče, čebhi anadedhánté, ambebháté meži nepavá bhúti doušá, ja se jsu, ku kaný hmenou štidhý se andůjou, meš am kaja praveka bívatou anadůtí bhúját, maťájmi.''
''GÉDNESI PANTÁTECH TEČMENÁ. Ŋeŋrýſſ gaha tasmeg agaweg, kasmi se žmeniſſkág maťág wiſſtjm ater gsúrtami wlkamič bháněti wgážet, wjdas gaha wiſſtjtá ater žmenéſſ stámená rtěchče prawekauchče rbhjchče, čebhi anadedhánté, ambebháté gmeži nepawá bhúti dauſſá, ga se gsu, ku kaný žmenau ſſtidhý se andůgau, meš am kaga praweka džjwatau anadůtj bhúgát, maťágmi.''


'''English''' (tr. Matthew Spinka)
'''English''' (tr. Matthew Spinka)

Latest revision as of 01:37, 9 June 2024

Ilithian (gľaudhiſſká dažwá /ˈʝʎou̯ɟʱɪʃkaː ˈdaʒvaː/) is a classical IE language in Verse:Avishviya (Awiſſwigá), inspired by Czech, Sanskrit, Greek, and Proto-Celtic. It shares satemization and the ruki law with Indo-Iranian and Balto-Slavic.

Lots of compounding as in Sanskrit; sandhi?

Switch everything to Brethren spelling

Phonology

→ PoA
↓ Manner		 Labial Dental/Alveolar Postalveolar Palatal Velar Glottal
Nasal m /m/ n /n/ ň, ni /ɲ/ ŋ /ŋ/
Plosive tenuis p /p/ t /t/ č /tʃ/ ť /c/ k /k/
voiced b /b/ d /d/ dž /dʒ/ ď /ɟ/
breathy bh /bʱ/ dh /dʱ/ džh /dʒʱ/ ďh, dhi /ɟʱ/
Fricative unvoiced [f] s /s/ ſſ /ʃ/ [ç] ch /x/
voiced w /v/ ž /ʒ/ g /j~ʝ/ h /ɦ/
Liquid l /l/, r /r/ ř /(Czech ř)/ ľ /ʎ/

Consonants: identical to Czech (add ľ bh dh džh ďh, but h < gh), but j = [ʝ~ç]. No Auslautverhärtung.

Vowels: a e i u á é j ú ů eg au ág áu, acute = long vowel (u, ú, ů, ou, áu = u, ʉː, uː, ɔw, aːw), l ĺ r ŕ = syllabic liquids

PIE oey > eg

Pitch accent: Proto-Slavic style?

Palatals come from iotation or k g before e i (like PSlavic)

initial e- > je-

ē, eh1 > ý, iH > í

all é > ý in the "Prakrit", ý from older long e causes "second palatalization", ý from Classical Ilithian é causes "third palatalization"

mjs, mjnes- 'month'

ja > je?

Iotation

k g h t d dh p b bh v m n l r s > CL+č CL+dž CL+džh CL+ť CL+ď CL+ďh pg bg bhg wg mň CL+ň CL+ľ CL+ř CL+š

This occurs after laryngeals vocalize. Sometimes iotation causes compensatory lengthening ("CL") of the vowel before the iotated consonant: *bʰh₂nyoh₂ 'I shine' > *bʰanjō > *bʰāňō > CIlith bháňů 'I explain, I state'.

Nouns

Literary Ilithian nouns and adjectives are extremely conservative in that they retain all 8 PIE cases and the dual number (like Sanskrit). However, a lot of analogical leveling between noun paradigms has taken place.

o-stems

vrk (m.) = wolf loušná (f.) = moon, month důra (n.) = gift
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative vrk vrků vrké loušná loušné loušnech důra důré důrá
Genitive vrkaš vrkáu vrkou loušnech loušnáu loušnou důraš důráu důrou
Dative vrkej vrkabhou vrkabh loušnáj loušnábhou loušnábh důrej důrabhou důrabh
Accusative vrka vrků vrkouch loušnou loušné loušnouch důra důré důrá
Ablative vrkách vrkabhou vrkabh loušnách loušnábhou loušnábh důrách důrabhou důrabh
Instrumental vrký vrkabhí vrkéch loušnajá loušnábhí loušnábhi důrý důrabhí důréch
Locative vrké vrkáu vrkéš loušné loušnáu loušnáš důré důráu důréš
Vocative vrče! vrků! vrké! loušna! loušné! loušnech! důre! důré! důrá!

i-stems

ageň (m.) = fire mať (f.) = thought mař (n.) = sea
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative ageň agňů agňé mať maťé matěch mař mařé maří
Genitive agňéš agňáu agňou matěch maťáu maťou mařéš mařáu mařou
Dative agněj agněbhou agněbh maťáj matěbhou matěbh mařej mařebhou mařebh
Accusative agni agňů agních mati maťé matích mař mařé maří
Ablative agňéch agněbhou agněbh maťéch matěbhou matěbh mařéch mařebhou mařebh
Instrumental agní agněbhí agňéch matijá matěbhí matěbhi maří mařebhí mařéch
Locative agňé agňáu agníš maťé maťáu matíš mařé mařáu maříš
Vocative agně! agňů! agňé! mati! maťé! matěch! maře! mařé! maří!

Feminines in -í

patní (f.) = wife
singular dual plural
Nominative patní patnijé patních
Genitive patních patnijáu patnijou
Dative patní patníbhou patníbh
Accusative patní patnijé patních
Ablative patních patníbhou patníbh
Instrumental patnijá patníbhí patníbhi
Locative patnijé patnijáu patníš
Vocative patní! patnijé! patních!

u-stems

avýju (m.) = wind žouštú (f.) = meat medhu (n.) = honey
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative avýju avýjavů avýjavé žouštú žoustavé žouštavech medhu medhavé medhú
Genitive avýjouš avýjaváu avýjavou žouštouch žouštaváu žouštavou medhouš medhaváu medhavou
Dative avýjavej avýjubhou avýjubh žouštaváj žouštubhou žouštubh medhavej medhubhou medhubh
Accusative avýjú avýjavů avýjúch žouštú žouštavé žouštúch medhu medhavé medhú
Ablative avýjouch avýjubhí avýjubh žouštouch žouštubhí žouštubh medhouch medhubhí medhubh
Instrumental avýjú avýjubhí avýjubhi žouštujá žouštubhí žouštubhi medhú medhubhí medhubhi
Locative avýjáu, avýjavi avýjaváu avýjúš žouštáu, žouštavi žouštaváu žouštúš medháu, medhavi medhaváu medhúš
Vocative avýjou! avýjavů! avýjavé! žouštou! žouštavé! goustavech! medhou! medhavé! medhú!

n-stems

Irregular nouns

žmů (m.) = human
singular dual plural
Nominative žmů žmenů žmené
Genitive žmenaš žmenáu žmenou
Dative žmenej žmenabhou žmenabh
Accusative žmena žmenů žmenech
Ablative žmenách žmenabhou žmenabh
Instrumental žmený žmenabhí žmenéch
Locative žmeni, žmené žmenáu žmenaš
Vocative žmů! žmenů! žmené!

ma-stems

vnama (n.) = name
singular dual plural
Nominative vnama vnamené vnamená
Genitive vnamenaš vnamenáu vnamenou
Dative vnamenej vnamenabhou vnamenabh
Accusative vnama vnamené vnamená
Ablative vnamenách vnamenabhou vnamenabh
Instrumental vnamený vnamenabhí vnamenéch
Locative vnameni, vnamené vnamenáu vnamenaš
Vocative vnama! vnamené! vnamená!

s-stems

andh (n.) = spring (season)
singular dual plural
Nominative andh andhesé andhesá
Genitive andhes, andhesaš andhesáu andhesou
Dative andhesej andhesabhou andhesabh
Accusative andh andhesé andhesá
Ablative andhesách andhesabhou andhesabh
Instrumental andhesý andhesabhí andheséch
Locative andhesi, andhesé andhesáu andhesaš
Vocative andh! andhesé! andhesá!

Also: nebh 'cloud'

Other athematics

Other athematics usually become of the regular o-stems or the i-stems, depending on the final consonant. For example, vrýž 'king' (from *h₃rḗǵs) declines as a regular i-stem masculine noun.

-ýr nouns

TODO: Family members patýr, mátýr, bhrátýr, svesůr, dhvatýr

Masculine

patýr (m.) = father
singular dual plural
Nominative patýr paterů pateré
Genitive patreš patráu patrou
Dative patrej patrbhou patrbh
Accusative patra paterů patrech
Ablative patréch patrbhou patrbh
Instrumental patrý patrbhí patrbhi
Locative patři, patré patráu patrš
Vocative patre! paterů! pateré!

Feminine

Irregulars

gů (f.) = cow
singular dual plural
Nominative gů gavé gavech
Genitive gouch gaváu gavou
Dative gaváj gůbhou gůbh
Accusative gou, gavou gavé gůch, gavech
Ablative gouch gůbhou gůbh
Instrumental gavá, gůjá gůbhí gůbhi
Locative gavé gaváu gouš
Vocative gů! gavé! gavech!

Pronouns

Personal

case 1sg. 2sg. 3sg. reflexive
m. f. n.
nom. jaha tú sa sá tach -
acc. jmý (stressed), me (unstressed) tý (stressed), te (unstressed) ta tou tach sý (stressed), se (unstressed)
gen. jmaná tvaná taš tech taš svaná
poss. jmák, jmanák tvák, tvanák " " " svák, svanák
dat. jmeži, jmé tebhi, té tasmej tašáj, táj tasmej sebhi, sé
abl. jmežách, jmách tebhách, tvách tasmách tašách tasmách sebhách, svách
ins. jmaný (m), jmajá (f) tvaný (m/n), tvajá (f) taný tajá taný svaný (m/n), svajá (f)
loc. jmaji tvaji tasmi tašé tasmi svaji
case 1du. 2du. 3du.
m. f. n.
nom. nou jou sů sé té
acc. nou jou tů té té
gen. nájáu jújáu táu táu táu
poss. náják júják " " "
dat. nábhou júbhou tébhou tábhou tébhou
abl. nábhou júbhou tébhou tábhou tébhou
ins. nábhí júbhí tébhí tábhí tébhí
loc. nájáu jújáu téjáu tájáu téjáu
case 1pl. 2pl. 3pl.
m. f. n.
nom. véch júch sí sech tá
acc. nas jus touch touch tá
gen. nasmou jušmou téšou tášou téšou
poss. nasmák jušmák " " "
dat. nábh, nasmabh júbh, jušmabh tébh tábh tébh
abl. nábh, nasmabh júbh, jušmabh tébh tábh tébh
ins. nábhi, nasmabhi júbhi, jušmabhi téch tábhi téch
loc. nasméš jušméš téš táš téš

The possessive pronouns jm(an)ák, tv(an)ák, sv(an)ák, nasmák, jušmák decline as o-stem adjectives. Other pronouns use the genitive form.

Demonstrative

Demonstratives: či, čí, čich (distance-neutral)

Interrogative and relative (determiner and pronoun): ka, ká, kach

Adjectives

o-stem adjectives

Hard

Declension of jsúrt 'good' (from *h₁su-h₂r-tós 'well-ordered')
masc. fem. neut.
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative jsúrt jsúrtů jsúrté jsúrtá jsúrté jsúrtých jsúrta jsúrté jsúrtá
Genitive jsúrtaš jsúrtáu jsúrtou jsúrtých jsúrtáu jsúrtou jsúrtaš jsúrtáu jsúrtou
Dative jsúrtam jsúrtabhou jsúrtabh jsúrtáj jsúrtábhou jsúrtábh jsúrtam jsúrtabhou jsúrtabh
Accusative jsúrta jsúrtů jsúrtouch jsúrtou jsúrté jsúrtouch jsúrta jsúrté jsúrtá
Ablative jsúrtách jsúrtabhou jsúrtabh jsúrtách jsúrtábhou jsúrtábh jsúrtách jsúrtabhou jsúrtabh
Instrumental jsúrtý jsúrtabhí jsúrtéch jsúrtajá jsúrtábhí jsúrtábhi jsúrtý jsúrtabhí jsúrtéch
Locative jsúrtami jsúrtáu jsúrtéš jsúrté jsúrtáu jsúrtáš jsúrtami jsúrtáu jsúrtéš
Vocative jsúrte jsúrtů jsúrté jsúrta jsúrté jsúrtech jsúrta jsúrté jsúrtá

Soft

u-stem adjectives

Declension of jvesu 'solemn, holy (of objects, places and occasions)' (from *h₁wésus)
masc. fem. neut.
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative jvesu jvesavů jvesavé jvesí jvesijé jvesích jvesu jvesavé jvesú
Genitive jvesouš jvesaváu jvesavou jvesích jvesijáu jvesijou jvesouš jvesaváu jvesavou
Dative jvesum jvesubhou jvesubh jvesí jvesíbhou jvesíbh jvesum jvesubhou jvesubh
Accusative jvesú jvesavů jvesúch jvesí jvesijé jvesích jvesu jvesavé jvesú
Ablative jvesouš jvesubhou jvesubh jvesích jvesíbhou jvesíbh jvesouš jvesubhou jvesubh
Instrumental jvesú jvesubhí jvesubhi jvesijá jvesíbhí jvesíbhi jvesú jvesubhí jvesubhi
Locative jvesumi jvesaváu jvesúš jvesijé jvesijáu jvesíš jvesumi jvesaváu jvesúš
Vocative jvesu jvesavů jvesavé jvesí jvesijé jvesích jvesu jvesavé jvesú

Participles

Declension of jsas 'real'; jsan means 'thing'
masc. fem. neut.
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative jsas jsantů jsanté jsantí jsantijé jsantích jsan jsanté jsantá
Genitive jsantaš jsantáu jsantou jsantích jsantijáu jsantijou jsantaš jsantáu jsantou
Dative jsantam jsantabhou jsantabh jsantí jsantíbhou jsantíbh jsantam jsantabhou jsantabh
Accusative jsanta jsantů jsantech jsantí jsantijé jsantích jsan jsanté jsantá
Ablative jsantách jsantabhou jsantabh jsantích jsantíbhou jsantíbh jsantách jsantabhou jsantabh
Instrumental jsantý jsantabhí jsantéch jsantijá jsantíbhí jsantíbhi jsantý jsantabhí jsantéch
Locative jsantami jsantáu jsantéš jsantijé jsantijáu jsantíš jsantami jsantáu jsantéš

Verbs

Main article: Ilithian/Verbs

Numerals

géw, géwá, géwa (m/f/n) = 1
dwů, dwé, dwé (m/f/n) = 2
třj, třis, třj (m/f/n) = 3
četur, četus, četura (m/f/n) = 4
penče, penčis, penča (m/f/n) = 5
ſſeſſ = 6
septa - 7
aſſtů = 8
gnewa = 9
deſſa = 10
géwurdeſſa = 11
dwůrdeſſa = 12
třjrdeſſa = 13
četurdeſſa = 14
penčurdeſſa = 15
ſſeſſurdeſſa = 16
septurdeſſa = 17
aſſtůrdeſſa = 18
gnewurdeſſa = 19
wjžati = 20
géwurwjžati = 21
třjžat = 30
četuržat = 40
pendžat = 50
ſſežžat = 60
septažat = 70
aſſtůžat = 80
gnewažat = 90
ſſata = 100
žílj = 1000

Syntax

Ilithian has unmarked order SOV: 'The woman sings the song' is Džená ŋágma ŋáget. (Using ŋágma 'song' as an object of ŋágeti 'to sing' implies specificity. 'Sings a (nonspecific) song' would simply be ŋáget.)

Ilithian is topic-prominent, so the topic comes first:

  • džená ŋágma ŋáget = The woman sings the song (cf. Onna wa uta wo utau)
  • ŋágma ŋáget džená = The song is sung by a woman/The *woman* sings the song (cf. Uta wa onna ga utau)
  • žmenau dwů gstau = There are two people/Of people, there are two (cf. Hito wa futari ga iru)
  • tam ſſwů gest = He has a dog (cf. Jp. Kare wa inu ga iru)

The -č or -če Wackernagel clitic ('and' in Classical Ilithian) becomes an explicit topic particle in later descendants.

Sample text

UDHR

Wiſſvé žmené swapátěbhi ženigánté; téſſau gsutwrtitáť andauſſijéče líŋé gsant.

Ilithian textbook

Lesson 2

Sſi wjr gest. Wjr Gsužen rekté, taſſ gnama Gſſužen gest. Sſjč džená gest. Džená Auháľá rekté. Gsužen Auhálěch pať gest, Auháľáč Gsuženaſſ patnj. Žmátů gstau. Tébhau třj dhýná gsant, súnů dhwatýrče.

Schleicher's Fable

Awi geſſwéče

Awi, kasmáj wlná nébhú, widat geſſwauch: jéwa táŋu waha wehanti, jéwače maha bhara, jéwače žmena aſſu bheranti.

From Labyrint světa a ráj srdce

Ilithian

GÉDNESI PANTÁTECH TEČMENÁ. Ŋeŋrýſſ gaha tasmeg agaweg, kasmi se žmeniſſkág maťág wiſſtjm ater gsúrtami wlkamič bháněti wgážet, wjdas gaha wiſſtjtá ater žmenéſſ stámená rtěchče prawekauchče rbhjchče, čebhi anadedhánté, ambebháté gmeži nepawá bhúti dauſſá, ga se gsu, ku kaný žmenau ſſtidhý se andůgau, meš am kaga praweka džjwatau anadůtj bhúgát, maťágmi.

English (tr. Matthew Spinka)

REASONS FOR UNDERTAKING THE WANDERINGS. Having reached the age when human intelligence begins to distinguish between good and evil, and having seen the various classes, orders, callings, occupations, and professions that men engage in, it seemed to me highly desirable to consider well which of these groups of folk I should join and which profession I should choose for my life work.

Czech original (Komenský)

O PŘÍČINÁCH V SVĚT PUTOVÁNÍ. Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála se mi toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, ke kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život stráviti měl, rozmyslil.

Retrieved from "https://linguifex.com/w/index.php?title=Ilithian&oldid=370977"