Ilithian

Ilithian (jľoudhišká dahvá /ˈʝʎou̯dʱɪʃkaː ˈdaɦvaː/) is a classical IE language in the Irta timeline, inspired by Czech, Sanskrit, Greek, and Proto-Celtic. It shares the ruki law with Indo-Iranian and Balto-Slavic, but it has centum and kw gwh gw > k g b like Q-Celtic and some laryngeal vocalization like Greek.

Phonology

→ PoA ↓ Manner		Labial	Dental/Alveolar	Postalveolar	Palatal	Velar	Glottal
Nasal		m /m/	n /n/		ň, ni /ɲ/	[ŋ]
Plosive	tenuis	p /p/	t /t/	č /tʃ/	ť, ti /c/	k /k/
	voiced	b /b/	d /d/	dž /dʒ/	ď, di /ɟ/	g /g/
	breathy	bh /bʱ/	dh /dʱ/	džh /dʒʱ/	ďh, dhi /ɟʱ/
Fricative	unvoiced	[f]	s /s/	š /ʃ/	[ç]	ch /x/
	voiced	v /v/		ž /ʒ/	j /j~ʝ/		h /ɦ/
Liquid			l /l/, r /r/	ř /(Czech ř)/	ľ, li /ʎ/

Consonants: identical to Czech (add ľ bh dh džh ďh, but h < gh), but j = [ʝ~ç]. No Auslautverhärtung.

d dh t n l + i í pronounced as if written ď ďh ť ň ľ + i í; ý is non-palatalizing í

Vowels: a e i u á é í/ý ú ů ej ou áj áu, acute = long vowel (u, ú, ů, ou, áu = ɯ, ɯː, uː, ɔw, aːw), l ĺ r ŕ = syllabic liquids

PIE oey > ej

Pitch accent: Proto-Slavic style?

Palatals come from iotation or k g before e i (like PSlavic)

initial e- > je-

ē, eh1 > ý, iH > í

all é > ý in the "Prakrit", ý from older long e causes "second palatalization", ý from Sebatian é causes "third palatalization"

mýs, mýnes- 'month'

ja > je?

Iotation

k g h t d dh p b bh v m n l r s > CL+č CL+dž CL+džh CL+ť CL+ď CL+ďh pj bj bhj vj mň CL+ň CL+ľ CL+ř CL+š

This occurs after laryngeals vocalize. Sometimes iotation causes compensatory lengthening ("CL") of the vowel before the iotated consonant: *bʰh₂nyoh₂ 'I shine' > *bʰanjō > *bʰāňō > CIlith bháňů 'I burn'.

Nouns

Literary Sebatian nouns and adjectives are extremely conservative in that they retain all 8 PIE cases and the dual number (like Sanskrit). However, a lot of analogical leveling between noun paradigms has taken place.

o-stems

	vrk (m.) = wolf			loušná (f.) = moon, month			důra (n.) = gift
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	vrk	vrků	vrké	loušná	loušné	loušnech	důra	důré	důrá
Genitive	vrkaš	vrkáu	vrkou	loušnech	loušnáu	loušnou	důraš	důráu	důrou
Dative	vrkej	vrkabhou	vrkabh	loušnáj	loušnábhou	loušnábh	důrej	důrabhou	důrabh
Accusative	vrka	vrků	vrkouch	loušnou	loušné	loušnouch	důra	důré	důrá
Ablative	vrkách	vrkabhou	vrkabh	loušnách	loušnábhou	loušnábh	důrách	důrabhou	důrabh
Instrumental	vrký	vrkabhí	vrkéch	loušnajá	loušnábhí	loušnábhi	důrý	důrabhí	důréch
Locative	vrké	vrkáu	vrkéš	loušné	loušnáu	loušnáš	důré	důráu	důréš
Vocative	vrče!	vrků!	vrké!	loušna!	loušné!	loušnech!	důre!	důré!	důrá!

i-stems

	ageň (m.) = fire			mať (f.) = thought			mař (n.) = sea
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	ageň	agňů	agňé	mať	maťé	matěch	mař	mařé	maří
Genitive	agňéš	agňáu	agňou	matěch	maťáu	maťou	mařéš	mařáu	mařou
Dative	agněj	agněbhou	agněbh	maťáj	matěbhou	matěbh	mařej	mařebhou	mařebh
Accusative	agni	agňů	agních	mati	maťé	matích	mař	mařé	maří
Ablative	agňéch	agněbhou	agněbh	maťéch	matěbhou	matěbh	mařéch	mařebhou	mařebh
Instrumental	agní	agněbhí	agňéch	matijá	matěbhí	matěbhi	maří	mařebhí	mařéch
Locative	agňé	agňáu	agníš	maťé	maťáu	matíš	mařé	mařáu	maříš
Vocative	agně!	agňů!	agňé!	mati!	maťé!	matěch!	maře!	mařé!	maří!

Feminines in -í

	patní (f.) = wife
	singular	dual	plural
Nominative	patní	patnijé	patních
Genitive	patních	patnijáu	patnijou
Dative	patní	patníbhou	patníbh
Accusative	patní	patnijé	patních
Ablative	patních	patníbhou	patníbh
Instrumental	patnijá	patníbhí	patníbhi
Locative	patnijé	patnijáu	patníš
Vocative	patní!	patnijé!	patních!

u-stems

	avýju (m.) = wind			gouštú (f.) = meat			medhu (n.) = honey
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	avýju	avýjavů	avýjavé	gouštú	goustavé	gouštavech	medhu	medhavé	medhú
Genitive	avýjouš	avýjaváu	avýjavou	gouštouch	gouštaváu	gouštavou	medhouš	medhaváu	medhavou
Dative	avýjavej	avýjubhou	avýjubh	gouštaváj	gouštubhou	gouštubh	medhavej	medhubhou	medhubh
Accusative	avýjú	avýjavů	avýjúch	gouštú	gouštavé	gouštúch	medhu	medhavé	medhú
Ablative	avýjouch	avýjubhí	avýjubh	gouštouch	gouštubhí	gouštubh	medhouch	medhubhí	medhubh
Instrumental	avýjú	avýjubhí	avýjubhi	gouštujá	gouštubhí	gouštubhi	medhú	medhubhí	medhubhi
Locative	avýjáu, avýjavi	avýjaváu	avýjúš	gouštáu, gouštavi	gouštaváu	gouštúš	medháu, medhavi	medhaváu	medhúš
Vocative	avýjou!	avýjavů!	avýjavé!	gouštou!	gouštavé!	goustavech!	medhou!	medhavé!	medhú!

Irregular nouns

	hmůb (m.) = human
	singular	dual	plural
Nominative	hmůb	hmenů	hmené
Genitive	žmenaš	žmenáu	žmenou
Dative	žmenej	žmenabhou	žmenabh
Accusative	žmena	žmenů	žmenech
Ablative	žmenách	žmenabhou	žmenabh
Instrumental	žmený	žmenabhí	žmenéch
Locative	žmeni, žmené	žmenáu	žmenaš
Vocative	žmů!	žmenů!	žmené!

ma-stems

	vnama (n.) = name
	singular	dual	plural
Nominative	vnama	vnamené	vnamená
Genitive	vnamenaš	vnamenáu	vnamenou
Dative	vnamenej	vnamenabhou	vnamenabh
Accusative	vnama	vnamené	vnamená
Ablative	vnamenách	vnamenabhou	vnamenabh
Instrumental	vnamený	vnamenabhí	vnamenéch
Locative	vnameni, vnamené	vnamenáu	vnamenaš
Vocative	vnama!	vnamené!	vnamená!

s-stems

	andh (n.) = spring (season)
	singular	dual	plural
Nominative	andh	andhesé	andhesá
Genitive	andhes, andhesaš	andhesáu	andhesou
Dative	andhesej	andhesabhou	andhesabh
Accusative	andh	andhesé	andhesá
Ablative	andhesách	andhesabhou	andhesabh
Instrumental	andhesý	andhesabhí	andheséch
Locative	andhesi, andhesé	andhesáu	andhesaš
Vocative	andh!	andhesé!	andhesá!

Also: nebh 'cloud'

Other athematics

Other athematics usually become of the regular o-stems or the i-stems, depending on the final consonant. For example, vrýž 'king' (from *h₃rḗǵs) declines as a regular i-stem masculine noun.

-ýr nouns

TODO: Family members patýr, mátýr, bhrátýr, svesýr, dhvatýr

Masculine

	patýr (m.) = father
	singular	dual	plural
Nominative	patýr	paterů	pateré
Genitive	patreš	patráu	patrou
Dative	patrej	patrbhou	patrbh
Accusative	patra	paterů	patrech
Ablative	patréch	patrbhou	patrbh
Instrumental	patrý	patrbhí	patrbhi
Locative	patři, patré	patráu	patrš
Vocative	patre!	paterů!	pateré!

Irregulars

	bů (f.) = cow
	singular	dual	plural
Nominative	bů	bavé	bavech
Genitive	bouch	baváu	bavou
Dative	baváj	bůbhou	bůbh
Accusative	bou, bavou	bavé	bůch, bavech
Ablative	bouch	bůbhou	bůbh
Instrumental	bavá, bůjá	bůbhí	bůbhi
Locative	bavé	baváu	bouš
Vocative	bů!	bavé!	bavech!

Pronouns

Personal

case	1sg.	2sg.	3sg.			reflexive
			m.	f.	n.
nom.	jaha	tú	sa	sá	tach	-
acc.	jmý (stressed), me (unstressed)	tý (stressed), te (unstressed)	ta	tou	tach	sý (stressed), se (unstressed)
gen.	jmaná	tvaná	taš	tech	taš	svaná
poss.	jmák, jmanák	tvák, tvanák	"	"	"	svák, svanák
dat.	jmeži, jmé	tebhi, té	tasmej	tašáj, táj	tasmej	sebhi, sé
abl.	jmežách, jmách	tebhách, tvách	tasmách	tašách	tasmách	sebhách, svách
ins.	jmaný (m), jmajá (f)	tvaný (m/n), tvajá (f)	taný	tajá	taný	svaný (m/n), svajá (f)
loc.	jmaji	tvaji	tasmi	tašé	tasmi	svaji
case	1du.	2du.	3du.
			m.	f.	n.
nom.	nou	jou	sů	sé	té
acc.	nou	jou	tů	té	té
gen.	nájáu	jújáu	táu	táu	táu
poss.	náják	júják	"	"	"
dat.	nábhou	júbhou	tébhou	tábhou	tébhou
abl.	nábhou	júbhou	tébhou	tábhou	tébhou
ins.	nábhí	júbhí	tébhí	tábhí	tébhí
loc.	nájáu	jújáu	téjáu	tájáu	téjáu
case	1pl.	2pl.	3pl.
			m.	f.	n.
nom.	véch	júch	sí	sech	tá
acc.	nas	jus	touch	touch	tá
gen.	nasmou	jušmou	téšou	tášou	téšou
poss.	nasmák	jušmák	"	"	"
dat.	nábh, nasmabh	júbh, jušmabh	tébh	tábh	tébh
abl.	nábh, nasmabh	júbh, jušmabh	tébh	tábh	tébh
ins.	nábhi, nasmabhi	júbhi	téch	tábhi	téch
loc.	nasméš	jušméš	téš	táš	téš

The possessive pronouns m(an)ák, tv(an)ák, sv(an)ák, nasmák, jušmák decline as o-stem adjectives. Other pronouns use the genitive form.

Demonstrative

Demonstratives: či, čí, čich (distance-neutral)

Interrogative and relative (determiner and pronoun): ka, ká, kach

Adjectives

o-stem adjectives

Hard

Declension of jsúrt 'good' (from *h₁su-h₂r-tós 'well-ordered')

	masc.			fem.			neut.
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	jsúrt	jsúrtů	jsúrté	jsúrtá	jsúrté	jsúrtých	jsúrta	jsúrté	jsúrtá
Genitive	jsúrtaš	jsúrtáu	jsúrtou	jsúrtých	jsúrtáu	jsúrtou	jsúrtaš	jsúrtáu	jsúrtou
Dative	jsúrtam	jsúrtabhou	jsúrtabh	jsúrtáj	jsúrtábhou	jsúrtábh	jsúrtam	jsúrtabhou	jsúrtabh
Accusative	jsúrta	jsúrtů	jsúrtouch	jsúrtou	jsúrté	jsúrtouch	jsúrta	jsúrté	jsúrtá
Ablative	jsúrtách	jsúrtabhou	jsúrtabh	jsúrtách	jsúrtábhou	jsúrtábh	jsúrtách	jsúrtabhou	jsúrtabh
Instrumental	jsúrtý	jsúrtabhí	jsúrtéch	jsúrtajá	jsúrtábhí	jsúrtábhi	jsúrtý	jsúrtabhí	jsúrtéch
Locative	jsúrtami	jsúrtáu	jsúrtéš	jsúrté	jsúrtáu	jsúrtáš	jsúrtami	jsúrtáu	jsúrtéš
Vocative	jsúrte	jsúrtů	jsúrté	jsúrta	jsúrté	jsúrtech	jsúrta	jsúrté	jsúrtá

u-stem adjectives

Declension of jvesu 'solemn, holy (of objects, places and occasions)' (from *h₁wésus)

	masc.			fem.			neut.
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	jvesu	jvesavů	jvesavé	jvesí	jvesijé	jvesích	jvesu	jvesavé	jvesú
Genitive	jvesouš	jvesaváu	jvesavou	jvesích	jvesijáu	jvesijou	jvesouš	jvesaváu	jvesavou
Dative	jvesum	jvesubhou	jvesubh	jvesí	jvesíbhou	jvesíbh	jvesum	jvesubhou	jvesubh
Accusative	jvesú	jvesavů	jvesúch	jvesí	jvesijé	jvesích	jvesu	jvesavé	jvesú
Ablative	jvesouš	jvesubhou	jvesubh	jvesích	jvesíbhou	jvesíbh	jvesouš	jvesubhou	jvesubh
Instrumental	jvesú	jvesubhí	jvesubhi	jvesijá	jvesíbhí	jvesíbhi	jvesú	jvesubhí	jvesubhi
Locative	jvesumi	jvesaváu	jvesúš	jvesijé	jvesijáu	jvesíš	jvesumi	jvesaváu	jvesúš
Vocative	jvesu	jvesavů	jvesavé	jvesí	jvesijé	jvesích	jvesu	jvesavé	jvesú

Participles

Declension of jsas 'being'; jsan means 'thing'

	masc.			fem.			neut.
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	jsas	jsantů	jsanté	jsantí	jsantijé	jsantích	jsan	jsanté	jsantá
Genitive	jsantaš	jsantáu	jsantou	jsantích	jsantijáu	jsantijou	jsantaš	jsantáu	jsantou
Dative	jsantam	jsantabhou	jsantabh	jsantí	jsantíbhou	jsantíbh	jsantam	jsantabhou	jsantabh
Accusative	jsanta	jsantů	jsantech	jsantí	jsantijé	jsantích	jsan	jsanté	jsantá
Ablative	jsantách	jsantabhou	jsantabh	jsantích	jsantíbhou	jsantíbh	jsantách	jsantabhou	jsantabh
Instrumental	jsantý	jsantabhí	jsantéch	jsantijá	jsantíbhí	jsantíbhi	jsantý	jsantabhí	jsantéch
Locative	jsantami	jsantáu	jsantéš	jsantijé	jsantijáu	jsantíš	jsantami	jsantáu	jsantéš

Verbs

Main article: Ilithian/Verbs

Numerals

jév, jévá, jéva (m/f/n) = 1
dvů, dvé, dvé (m/f/n) = 2
tři, třis, tří (m/f/n) = 3
četur, četus, četura (m/f/n) = 4
čenče, čenčis, čenča (m/f/n) = 5
šeš = 6
septa - 7
aktů = 8
jneva = 9
deka = 10
jévurdeka = 11
dvůrdeka = 12
třírdeka = 13
četurdeka = 14
čenčurdeka = 15
šešurdeka = 16
septurdeka = 17
aktůrdeka = 18
jnevurdeka = 19
víkati = 20
jévurvíkati = 21
tříkat = 30
četurkat = 40
čenčkat = 50
šeškat = 60
septakat = 70
aktůkat = 80
jnevakat = 90
kata = 100
džhílí = 1000

Syntax

Sebatian has unmarked order SOV: 'The woman sings the song' is Džená gájma gájet. (Using gájma 'song' as an object of gájeti 'to sing' implies specificity. 'Sings a (nonspecific) song' would simply be gájet.)

Sebatian is topic-prominent, so the topic comes first:

• Džená gájma gájet = The woman sings the song (cf. Onna wa uta wo utau)
• Gájma gájet džená = The song is sung by a woman/The *woman* sings the song (cf. Uta wa onna ga utau)
• Žmenou dvů jstou = There are two people/Of people, there are two (cf. Hito wa futari ga iru)
• Tam švů jest = He has a dog (cf. Jp. Kare wa inu ga iru)

The -č or -če Wackernagel clitic ('and' in Classical Sebatian) becomes an explicit topic particle in later forms of Sebatian.

Sample text

UDHR

Višvé hmené svapátěbhi ženijánté; téšou jsutvrtitáť andoušijéče lígé jsant.

Sebatian textbook

Lesson 2

Či vír jest. Vír Jsužen rekté, taš jnama Jsužen jest. Číč bená jest. Bená Ouháľá rekté. Jsužen Ouhálěch pať jest, Ouháľáč Jsuženaš patní. Gmátů jstou. Tébhou tří dhýná jsant, súnů dhvatýrče.

This is a man. The man is called Jsužen, his name is Jsužen. This is a woman. The woman's name is Ouháľá. Jsužen is Ouháľá's husband, and Ouháľá is his wife. They are married/a couple. They have three children, two sons and a daughter.

Schleicher's Fable

Avi jekvéče

Avi, kasmáj vlná nébhú, ividat jekvouch: jéva tangu vaha vehanti, jévače maha bhara, jévače hmůba aku bheranti.

From Labyrint světa a ráj srdce

Ilithian

JÉDNESI PANTÁTECH TEKMENÁ. Gegrýš jaha tasmej ajavej, kasmi se hmeniškáj maťáj vištím ater jsúrtami vlkamič bháněti vjážet, vídas jaha vištítá ater hmenéš stámená rtěchče pravekouchče rbhíchče, čebhi anadedhánté, ambebháté meži nepavá bhúti doušá, ja se jsu, ku kaný hmenou štidhý se andůjou, meš am kaja praveka bívatou anadůtí bhúját, maťájmi.

English (tr. Matthew Spinka)

REASONS FOR UNDERTAKING THE WANDERINGS. Having reached the age when human intelligence begins to distinguish between good and evil, and having seen the various classes, orders, callings, occupations, and professions that men engage in, it seemed to me highly desirable to consider well which of these groups of folk I should join and which profession I should choose for my life work.

Czech original (Komenský)

O PŘÍČINÁCH V SVĚT PUTOVÁNÍ. Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála se mi toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, ke kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život stráviti měl, rozmyslil.