Ilithian

Ilithian
jľoudhišká dažvá
Created by	IlL
Setting	Verse:Unbegotten
Language family	Indo-European Ilithian

Ilithian or Ileithian in older sources (jľoudhišká dažvá) is a classical language in Russia and Central Asia in Verse:Unbegotten, spoken by the Ilithians (referred to as Ἰλείθοι Ileíthoi or Ἰλεύθοι Ileúthoi in Ancient Greek sources). It is inspired by Czech, Sanskrit and Proto-Celtic. It is close to both Greek and Indo-Iranian but shares many features with Balto-Slavic.

gájati = to sing

vrýž = king

lígma (leyg-mn) = game

Jsužen = name cognate to Eugene, Owen (> Siżan)

šu = with

Phonology

→ PoA ↓ Manner		Labial	Dental/Alveolar	Postalveolar	Palatal	Velar	Glottal
Nasal		m /m/	n /n/		ň, ni /ɲ/	[ŋ]
Plosive	tenuis	p /p/	t /t/	č /tʃ/	ť, ti /c/	k /k/
	voiced	b /b/	d /d/	dž /dʒ/	ď, di /ɟ/	g /g/
	breathy	bh /bʱ/	dh /dʱ/	džh /dʒʱ/	ďh, dhi /ɟʱ/
Fricative	unvoiced	[f]	s /s/	š /ʃ/	[ç]	ch /x/
	voiced	v /v/		ž /ʒ/	j /j~ʝ/		h /ɦ/
Liquid			l /l/, r /r/	ř /(Czech ř)/	ľ, li /ʎ/

Consonants: identical to Czech (add ľ bh dh džh ďh, but h < gh), but j = [ʝ~ç]

d dh t n l + i í pronounced as if written ď ďh ť ň ľ + i í; ý is non-palatalizing í

Vowels: a e i u á é í/ý ú ů ej ou áj áu, acute = long vowel (u, ú, ů, ou, áu = ɯ, ɯː, uː, ɔw, aːw), l ĺ r ŕ = syllabic liquids

PIE oey, ōy > ej

Pitch accent: Proto-Slavic style?

Palatals come from iotation or k g before e i (like PSlavic)

initial e- > je-

ē, eh1 > ý, iH > í

all é > ý in the "Prakrit", ý from older long e causes "second palatalization", ý from Ilithian é causes "third palatalization"

mýs, mýnes- 'month'

ja > je?

Iotation

k g h t d dh p b bh v m n l r s > č dž džh ť ď ďh pj bj bhj vj mň(+no CL) ň ľ ř š

This occurs after laryngeals vocalize. Iotation causes compensatory lengthening: *bʰh₂nyoh₂ 'I shine' > *bʰanjō > *bʰāňōə > CIlith bháňů 'I show'.

Nouns

Literary Ilithian nouns and adjectives are extremely conservative in that they retain all 8 PIE cases and the dual number (like Sanskrit). However, a lot of analogical leveling between noun paradigms has taken place.

o-stems

	vrk (m.) = wolf			loušná (f.) = moon, month			oušta (n.) = mouth
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	vrk	vrků	vrké	loušná	loušné	loušnech	oušta	oušté	ouštá
Genitive	vrkaš	vrkou	vrkou	loušnech	loušnou	loušnou	ouštaš	ouštou	ouštou
Dative	vrkej	vrkabhou	vrkabh	loušnáj	loušnábhou	loušnábh	ouštej	ouštabhou	ouštabh
Accusative	vrka	vrků	vrkouch	loušnou	loušné	loušnech	oušta	oušté	ouštá
Ablative	vrkách	vrkabhou	vrkabh	loušnách	loušnábhou	loušnábh	ouštách	ouštabhou	ouštabh
Instrumental	vrký	vrkabhí	vrkéch	loušnajá	loušnábhí	loušnábhi	ouštý	ouštabhí	ouštéch
Locative	vrké	vrkou	vrkéš	loušné	loušnou	loušnáš	oušté	ouštou	ouštéš
Vocative	vrče!	vrků!	vrké!	loušna!	loušné!	loušnech!	oušte!	oušté!	ouštá!

i-stems

	ageň (m.) = fire			mať (f.) = thought			mař (n.) = sea
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	ageň	agňů	agňé	mať	maťé	maťech	mař	mařé	maří
Genitive	agňéš	agňou	agňou	maťéch	maťou	maťou	mařéš	mařou	mařou
Dative	agňej	agňébhou	agňebh	maťáj	maťébhou	maťebh	mařej	mařébhou	mařebh
Accusative	agni	agňů	agních	mati	maťé	maťech	mař	mařé	maří
Ablative	agňéch	agňébhou	agňebh	maťéch	maťébhou	maťebh	mařéch	mařébhou	mařebh
Instrumental	agní	agňébhí	agňéch	matijá	maťébhí	maťábhi	maří	mařébhí	mařéch
Locative	agňé	agňou	agníš	maťé	maťou	matíš	mařé	mařou	maříš
Vocative	agňe!	agňů!	agňé!	maťi!	maťé!	maťech!	maře!	mařé!	maří!

Feminines in -í

	patní (f.) = wife
	singular	dual	plural
Nominative	patní	patnijé	patních
Genitive	patních	patnijou	patnijou
Dative	patní	patníbhou	patníbh
Accusative	patní	patnijé	patních
Ablative	patních	patníbhou	patníbh
Instrumental	patnijá	patníbhí	patníbhi
Locative	patnijé	patnijou	patníš
Vocative	patní!	patnijé!	patních!

u-stems

	výju (m.) = wind			žouštú (f.) = meat			medhu (n.) = honey
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	výju	výjavů	výjavé	žouštú	žoustavé	žouštavech	medhu	medhavé	medhú
Genitive	výjouš	výjavou	výjavou	žouštouch	žouštavou	žouštavou	medhouš	medhavou	medhavou
Dative	výjavej	výjubhou	výjubh	žouštaváj	žouštubhou	žouštubh	medhavej	medhubhou	medhubh
Accusative	výjú	výjavů	výjúch	žouštú	žouštavé	žouštúch	medhu	medhavé	medhú
Ablative	výjouch	výjubhí	výjubh	žouštouch	žouštubhí	žouštubh	medhouch	medhubhí	medhubh
Instrumental	výjú	výjubhí	výjubhi	žouštujá	žouštubhí	žouštubhi	medhú	medhubhí	medhubhi
Locative	výjáu	výjavou	výjúš	žouštáu	žouštavou	žouštúš	medháu	medhavou	medhúš
Vocative	výjou!	výjavů!	výjavé!	žouštou!	žouštavé!	žoustavech!	medhou!	medhavé!	medhú!

n-stems

	žmů (m.) = human
	singular	dual	plural
Nominative	žmů	žmenů	žmené
Genitive	žmenaš	žmenou	žmenou
Dative	žmenej	žmenabhou	žmenabh
Accusative	žmena	žmenů	žmenech
Ablative	žmenách	žmenabhou	žmenabh
Instrumental	žmený	žmenabhí	žmenéch
Locative	žmeni, žmené	žmenou	žmenaš
Vocative	žmů!	žmenů!	žmené!

ma-stems

	vnama (n.) = name
	singular	dual	plural
Nominative	vnama	vnamené	vnamená
Genitive	vnamenaš	vnamenou	vnamenou
Dative	vnamenej	vnamenabhou	vnamenabh
Accusative	vnama	vnamené	vnamená
Ablative	vnamenách	vnamenabhou	vnamenabh
Instrumental	vnamený	vnamenabhí	vnamenéch
Locative	vnameni, vnamené	vnamenou	vnamenaš
Vocative	vnama!	vnamené!	vnamená!

s-stems

	andh (n.) = spring (season)
	singular	dual	plural
Nominative	andh	andhesé	andhesá
Genitive	andhes, andhesaš	andhesou	andhesou
Dative	andhesej	andhesabhou	andhesabh
Accusative	andh	andhesé	andhesá
Ablative	andhesách	andhesabhou	andhesabh
Instrumental	andhesý	andhesabhí	andheséch
Locative	andhesi, andhesé	andhesou	andhesaš
Vocative	andh!	andhesé!	andhesá!

Also: nebh 'cloud'

Other athematics

Other athematics usually become of the regular o-stems or the i-stems, depending on the final consonant. For example, vrýž 'king' (from *h₃rḗǵs) declines as a regular i-stem masculine noun.

-ýr nouns

TODO: Family members patýr, mátýr, bhrátýr, svesýr, sún, duhatýr

	patýr (m.) = father
	singular	dual	plural
Nominative	patýr	paterů	pateré
Genitive	patreš	patrou	patrou
Dative	patrej	patrbhou	patrbh
Accusative	patra	paterů	patŕch
Ablative	patréch	patrbhou	patrbh
Instrumental	patrý	patrbhí	patrbhi
Locative	patři, patré	patrou	patrš
Vocative	patre!	paterů!	pateré!

Pronouns

case	1sg.	2sg.	3sg.			reflexive
			m.	f.	n.
nom.	jaha	tú	sa	sá	tach	-
acc.	mý, me	tý, te	ta	tou	tach	sý, se
gen.	maná	tvaná	taš	tech	taš	svaná
dat.	meži, mé	tebhi, té	tasmej	tašáj, táj	tasmej	sebhi, sé
abl.	mežách, mách	tebhách, tvách	tasmách	tašách	tasmách	sebhách, svách
ins.	mají (m), majá (f)	tvají (m), tvajá (f)	taný	tajá	taný	svají (m), svajá (f)
loc.	maji	tvaji	tasmi	tašé	tasmi	svaji
case	1du.	2du.	3du.
			m.	f.	n.
nom.	nou	jou	tů	té	té
acc.	nou	vou	tů	té	té
gen.	nájou	jújou	tou	tou	tou
dat.	nábhou	júbhou	tébhou	tábhou	tébhou
abl.	nábhou	júbhou	tébhou	tábhou	tébhou
ins.	nábhí	júbhí	tébhí	tábhí	tébhí
loc.	nájou	jújou	tou	tou	tou
case	1pl.	2pl.	3pl.
			m.	f.	n.
nom.	véch	júch	sí	sech	tá
acc.	nas	jus	touch	tech	tá
gen.	nasmou	jusmou	téšou	tášou	téšou
dat.	nabh, nasmabh	jubh, jusmabh	tébh	tábh	tébh
abl.	nabh, nasmabh	jubh, jusmabh	tébh	tábh	tébh
ins.	nabhi, nasmabhi	jubhi	téch	tábhi	téch
loc.	nasméš	jusméš	téš	táš	téš

Demonstratives: ši, ší, šich (distance-neutral)

Interrogative (determiner and pronoun): či, čí, čich

Relative: ja, já, jach

Adjectives

o-stem adjectives

Declension of jsúrt 'good' (from *h₁su-h₂r-tós 'well-ordered')

	masc.			fem.			neut.
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	jsúrt	jsúrtů	jsúrté	jsúrtá	jsúrté	jsúrtech	jsúrta	jsúrté	jsúrtá
Genitive	jsúrtaš	jsúrtou	jsúrtou	jsúrtech	jsúrtou	jsúrtou	jsúrtaš	jsúrtou	jsúrtou
Dative	jsúrtam	jsúrtabhou	jsúrtabh	jsúrtáj	jsúrtábhou	jsúrtábh	jsúrtam	jsúrtabhou	jsúrtabh
Accusative	jsúrta	jsúrtů	jsúrtouch	jsúrtou	jsúrté	jsúrtech	jsúrta	jsúrté	jsúrtá
Ablative	jsúrtách	jsúrtabhou	jsúrtabh	jsúrtách	jsúrtábhou	jsúrtábh	jsúrtách	jsúrtabhou	jsúrtabh
Instrumental	jsúrtý	jsúrtabhí	jsúrtéch	jsúrtajá	jsúrtábhí	jsúrtábhi	jsúrtý	jsúrtabhí	jsúrtéch
Locative	jsúrtami	jsúrtou	jsúrtéš	jsúrté	jsúrtou	jsúrtáš	jsúrtami	jsúrtou	jsúrtéš
Vocative	jsúrte	jsúrtů	jsúrté	jsúrta	jsúrté	jsúrtech	jsúrta	jsúrté	jsúrtá

u-stem adjectives

Declension of jvesu 'happy' (from *h₁wésus)

	masc.			fem.			neut.
	singular	dual	plural	singular	dual	plural	singular	dual	plural
Nominative	jvesu	jvesavů	jvesavé	jvesí	jvesijé	jvesích	jvesu	jvesavé	jvesú
Genitive	jvesouch	jvesavou	jvesavou	jvesích	jvesijou	jvesijou	jvesouch	jvesavou	jvesavou
Dative	jvesum	jvesubhou	jvesubh	jvesí	jvesíbhou	jvesíbh	jvesum	jvesubhou	jvesubh
Accusative	jvesú	jvesavů	jvesavé	jvesí	jvesijé	jvesích	jvesu	jsúrté	jvesú
Ablative	jvesouch	jvesubhou	jvesubh	jvesích	jvesíbhou	jvesíbh	jsúrtách	jvesubhou	jvesubh
Instrumental	jvesú	jvesubhí	jvesubhi	jvesijá	jvesíbhí	jvesíbhi	jvesú	jvesubhí	jvesibhi
Locative	jvesumi	jvesavou	jvesúš	jvesijé	jvesijou	jvesíš	jvesumi	jvesavou	jvesúš
Vocative	jvesu	jvesavů	jvesavé	jvesí	jvesijé	jvesích	jvesu	jvesavé	jvesavá

Verbs

Affixes

TODO: optative endings

Infinitive -ti from -tey, like in Balto-Slavic

Primary endings

Indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	-ů, -m, -mi	-va	-me	-é	-vahé	-mahé
2nd	-š, -si	-ta	-te	-sé	-tahé	-hvé
3rd	-t	-tou	-nt	-té	-touhé	-nté

Secondary endings

Indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	-á- > -ou, -(e)je > -í, -je > -ji	-va	-me	-má	-vaha	-maha
2nd	-ch	-ta	-te	-tá	-taha	-hva
3rd	-Ø	-tou	-n	-ta	-touha	-anta

Imperative endings

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	-	-	-	-	-	-
2nd	-Ø, -dhi	-ta	-te	-se	-tá	-hvá
3rd	-tu	-tou	-ntu	-tá	-toudhá	-antá

Verb classes

Past perfective comes from PIE perfects or root aorists

Nasal infix class

Infinitive: jugti = to join, to connect

Gerundive: jugtí (jest)

Participles:

• jungas, junganť = pres. active participle
• jungamin = passive participle
• jungšas, jungšanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	jungů	jungava	jungame	jungé	jungavahé	jungamahé
2nd	jundžeš	jundžeta	jundžete	jundžesé	jundžetahé	jundžehvé
3rd	jundžet	jundžetou	jungant	jundžeté	jundžetouhé	junganté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	jejugou	jejugava	jejugame	jejugamá	jejugavaha	jejugamaha
2nd	jejudžech	jejudžeta	jejudžete	jejudžešá	jejudžetaha	jejudžehvé
3rd	jejudže	jejudžetou	jejugan	jejudžeta	jejudžetouha	jejuganta

Future indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	jungšů	jungšava	jungšame	jungšé	jungšavahé	jungšamahé
2nd	jungšaš	jungšata	jungšate	jungšasé	jungšatahé	jungšahvé
3rd	jungšat	jungšatou	jungšant	jungšaté	jungšatouhé	jungšanté

Imperative endings

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	-	jungava!	jungame!	-	jungavá!	jungamahá!
2nd	jundže! jundžedhi!	jundžeta!	jundžete!	jundžese!	jundžetá!	jundžehvé!
3rd	jundžetu!	jundžetou!	jungantu!	jundžetá!	jundžetouhá!	jungantá!

-áti verbs

Infinitive: šventáti = to worship

Gerundive: šventátí (jest)

Participles:

• šventous, šventánť = pres. active participle
• šventámin = passive participle
• šventášas, šventášanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	šventám	šventáva	šventáme	šventé	šventávahé	šventámahé
2nd	šventáš	šventáta	šventáte	šventásé	šventátahé	šventáhvé
3rd	šventát	šventátou	šventánt	šventáté	šventátouhé	šventánté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	ješventou	ješventáva	ješventáme	ješventámá	ješventávaha	ješventámaha
2nd	ješventách	ješventáta	ješventáte	ješventášá	ješventátaha	ješventáhvé
3rd	ješventá	ješventátou	ješventán	ješventáta	ješventátouha	ješventánta

Future indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	šventášů	šventášava	šventášame	šventášé	šventášavahé	šventášamahé
2nd	šventášaš	šventášata	šventášate	šventášasé	šventášatahé	šventášahvé
3rd	šventášat	šventášatou	šventášant	šventášaté	šventášatouhé	šventášanté

Imperative endings

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	-	šventáva!	šventáme!	-	šventává!	šventámahá!
2nd	šventá! šventádhi!	šventáta!	šventáte!	šventáse!	šventátá!	šventáhvé!
3rd	šventátu!	šventátou!	šventántu!	šventátá!	šventátouhá!	šventántá!

-ejeti

Infinitive: harejeti = to anger

Gerundive: harejetí (jest)

Participles:

• harejas, harejanť = pres. active participle
• harejamin = passive participle
• haréšas, haréšanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	harejů	harejava	harejame	harejé	harejavahé	harejamahé
2nd	hareješ	harejeta	harejete	harejesé	harejetahé	harejehvé
3rd	harejet	harejetou	harejant	harejeté	harejetouhé	harejanté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	jejugou	jejugava	jejugame	jejugamá	jejugavaha	jejugamaha
2nd	jejudžech	jejudžeta	jejudžete	jejudžešá	jejudžetaha	jejudžehvé
3rd	jejudže	jejudžetou	jejugan	jejudžeta	jejudžetouha	jejuganta

Future indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	jungšů	jungšava	jungšame	jungšé	jungšavahé	jungšamahé
2nd	jungšaš	jungšata	jungšate	jungšasé	jungšatahé	jungšahvé
3rd	jungšat	jungšatou	jungšant	jungšaté	jungšatouhé	jungšanté

Imperative endings

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	-	jungava!	jungame!	-	jungavá!	jungamahá!
2nd	jundže! jundžedhi!	jundžeta!	jundžete!	jundžese!	jundžetá!	jundžehvé!
3rd	jundžetu!	jundžetou!	jungantu!	jundžetá!	jundžetouhá!	jungantá!

-jeti

Infinitive: ašoušeti = to hear

Gerundive: ašoušetí (jest)

Participles:

• ašoušís, ašoušenť = pres. active participle
• ašoušemin = passive participle
• ašouššas, ašouššanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	ašoušem	ašouševa	ašoušeme	ašoušé	ašouševahé	ašoušemahé
2nd	ašoušeš	ašoušeta	ašoušete	ašoušesé	ašoušetahé	ašoušehvé
3rd	ašoušet	ašoušetou	ašoušent	ašoušeté	ašoušetouhé	ašoušenté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	jášouší	jášouševa	jášoušeme	jášoušemá	jášouševaha	jášoušemaha
2nd	jášoušech	jášoušeta	jášoušete	jášoušešá	jášoušetaha	jášoušehvé
3rd	jášouše	jášoušetou	jášoušen	jášoušeta	jášoušetouha	jášoušenta

Future indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	ašouššů	ašouššava	ašouššame	ašouššé	ašouššavahé	ašouššamahé
2nd	ašouššaš	ašouššata	ašouššate	ašouššasé	ašouššatahé	ašouššahvé
3rd	ašouššat	ašouššatou	ašouššant	ašouššaté	ašouššatouhé	ašouššanté

Imperative endings

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	-	ašouševa!	ašoušeme!	-	ašouševá!	ašoušemahá!
2nd	ašouše! ašoušedhi!	ašoušeta!	ašoušete!	ašoušese!	ašoušetá!	ašoušehvé!
3rd	ašoušetu!	ašoušetou!	ašoušentu!	ašoušetá!	ašoušetouhá!	ašoušentá!

Thematic root class

Infinitive: bensti = to bind

Gerundive: benstí (jest)

Participles:

• bendhas, bendhanť = pres. active participle
• bandhamin = passive participle
• benšas, benšanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	bendhů	bendhava	bendhame	bendhé	bendhavahé	bendhamahé
2nd	bendheš	bendheta	bendhete	bendhesé	bendhetahé	bendhehvé
3rd	bendhet	bendhetou	bendhant	bendheté	bendhetouhé	bendhanté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	jebendhou	jebendhava	jebendhame	jebendhamá	jebendhavaha	jebendhamaha
2nd	jebendhech	jebendheta	jebendhete	jebendhešá	jebendhetaha	jebendhehva
3rd	jebendhe	jebendhetou	jebendhan	jebendheta	jebendhetouha	jebendhanta

Future indicative

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	benšů	benšava	benšame	benšé	benšavahé	benšamahé
2nd	benšaš	benšata	benšate	benšasé	benšatahé	benšahvé
3rd	benšat	benšatou	benšant	benšaté	benšatouhé	benšanté

Imperative endings

	Active			Passive
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st	-	bendhava!	bendhame!	-	bendhavá!	bendhamahá!
2nd	bendhe!	bendheta!	bendhete!	bendhese!	bendhetá!	bendhehvé!
3rd	bendhetu!	bendhetou!	bendhantu!	bendhetá!	bendhetouhá!	bendhantá!

Root athematic

• důti (to give): dedům, dedůš, dedůt, ..., dedůnt
• státi (to stand): sestám, sestáš, sestát, ..., sestánt
• dhýti (to do): dedhým, dedhýš, dedhýt, ..., dedhýnt
• bháti (to say): bebhám, bebháš, bebhát, ..., bebhánt
• anešti (to get): anešmi, anešši, anešt, anešva, anešta, aneštou, anešme, anešte, anešant

bhúti 'to be'

Infinitive: bhúti

Gerundive: bhútí (jest)

Participles:

• present jsas (m), jsanť (f)
• future bhúšas, bhúšanť

Present

	Singular	Dual	Plural
1st	jesmi	jsva	jsme
2nd	jesi	jsta	jste
3rd	jest	jstou	jsant

Forms beginning with js- are pronounced with [çs-] if not after a vowel. (The j is a reflex of PIE h₁.)

Future

	Singular	Dual	Plural
1st	bhúšů	bhúšava	bhúšame
2nd	bhúšaš	bhúšata	bhúšate
3rd	bhúšat	bhúšatou	bhúšant

Past ipfv.

	Singular	Dual	Plural
1st	jebhúm	jebhúva	jebhúme
2nd	jebhúch	jebhúta	jebhúte
3rd	jebhú	jebhútou	jebhún

Optative

	Singular	Dual	Plural
1st	bhújám	bhújáva	bhújáme
2nd	bhújáš	bhújáta	bhújáte
3rd	bhúját	bhújátou	bhújánt

Imperative

	Singular	Dual	Plural
1st	-	bhúva!	bhúme!
2nd	bhú! bhúdhi!	bhúta!	bhúte!
3rd	bhútu!	bhútou!	bhúntu!

Numerals

jév, jévá, jéva (m/f/n) = 1
dvů, dvé, dvé (m/f/n) = 2
tři, třis, tří (m/f/n) = 3
četur, četus, četura (m/f/n) = 4
penče, penčis, penča (m/f/n) = 5
šeš = 6
septa - 7
aštů = 8
jneva = 9
deša = 10
jévurdeša = 11
dvůrdeša = 12
třijurdeša = 13
četurdeša = 14
penčurdeša = 15
šešurdeša = 16
septurdeša = 17
aštůrdeša = 18
jnevurdeša = 19
vížati = 20
jévurvížati = 21
třížat = 30
četuržat = 40
pendžat = 50
šeššat = 60
septažat = 70
aštůžat = 80
jnevažat = 90
šata = 100
žílí = 1000

Syntax

Ilithian has unmarked order SOV: 'The woman sings the song' is Džená gájma gájet. (Using gájma 'song' as an object of gájeti 'to sing' implies specificity. 'Sings a (nonspecific) song' would simply be gájet.)

Ilithian is topic-prominent, so the topic comes first:

• Džená gájma gájet = The woman sings the song (cf. Onna wa uta wo utau)
• Gájma gájet džená = The song is sung by a woman/The *woman* sings the song (cf. Uta wa onna ga utau)
• Žmenou dvů jstou = There are two people/Of people, there are two (cf. Hito wa futari ga iru)
• Tam švů jest = He has a dog (cf. Jp. Kare wa inu ga iru)

The -č or -če Wackernagel clitic ('and' in Classical Ilithian) becomes an explicit topic particle in later forms of Ilithian.

Sample text

Ilithian textbook

Lesson 2

Ši vír jest. Vír Jsužen rekté, taš vnama Jsužen jest. Šíč džená jest. Džená Ouhaľá rekté. Jsužen Ouhaľech pať jest, Ouhaľáč Jsuženaš patní. Žmátů jstou. Tíbha tří dhýná jsant, súnů duhatýrče.

This is a man. The man is called Jsužen, his name is Jsužen. This is a woman. The woman's name is Ouhaľá. Jsužen is Ouhaľá's husband, Ouhaľá is his wife. They are married/a couple. They have three children, two sons and a daughter.

Schleicher's Fable

Avi ješvéč

Avi, jasmej vlná nébhú, jevidat ješvouch: jéva tangu važa vežanti, jévač maža bhara, jévač žmena ašu bheranti.

From Labyrint světa a ráj srdce

Ilithian

JÉDNESI PANTÁTECH TEČMENÁ. Gegrýs jaha tasmej ajavej, jasmi se žmenišáj maťáj vištím jenter jsúrtami vlkamič bháňeti vjážet, meš vídas jaha vištítá stámená, rťechče, pravekouchče, rbhíchče, jebhi žmené anadedhánté, ambebhát meži ka nepavá dousá bhúját, ka se jsu, šu kají žmenou štidhý se andůjou, meš am kaja praveka džívatou anadůtí bhúját, maťájmi.

MAŤECH LÍGIŠATÁŤ.

English (tr. Matthew Spinka)

REASONS FOR UNDERTAKING THE WANDERINGS. Having reached the age when human intelligence begins to distinguish between good and evil, and having seen the various classes, orders, callings, occupations, and professions that men engage in, it seemed to me highly desirable to consider well which of these groups of folk I should join and which profession I should choose for my life work.

FICKLENESS OF MIND. After spending much time and thought on this problem, and having earnestly considered it, I finally decided to live with the least amount of trouble and labor with the greatest degree of comfort, peace, and good cheer.

However, I found it difficult to discover which profession this might be. Moreover, I did not know with whom to take proper counsel about the matter. For I was unwilling to ask the advice of just anyone, presuming that each would naturally praise his own calling. On the other hand, I was loath to undertake anything in a hurry for fear of erring.

Nevertheless, I confess that I secretly attempted to take up now one, then another or a third thing, but soon dropped them all again, perceiving (as I thought) difficulties and trivialities in all of them. Meantime, I feared that my fickleness might bring me into derision; accordingly, I knew not what to do.

After much inward struggle and hesitation, it finally occurred to me to investigate first all human affairs under the sun, and after I had intelligently compared them one with another, to choose the profession that would enable me to live pleasantly and peacefully. The longer I thought of this plan, the better I liked it.

Czech original (Komenský)

O PŘÍČINÁCH V SVĚT PUTOVÁNÍ. Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála se mi toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, ke kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život stráviti měl, rozmyslil.

VRTKAVOST MYSLI. Na kterouž věc mnoho a často pomýšleje a s rozumem svým pilně se radě, na tom mi se ustanovala mysl, abych sobě takový života způsob, v kterémž by co nejméně starostí a kvaltování, co nejvíc pak pohodlí, pokoje a dobré mysli bylo, oblíbil.

Než tu mi se opět nesnadné zdálo, které a jaké by to takové povolání bylo, poznati; a s kým se o to dostatečně poraditi, nevěděl sem; aniž mi se hrubě chtělo s někým se raditi, mysle, že mi každý svou věc chváliti bude. Sám také kvapně k něčemu sáhnouti, abych nepřebral, boje se, nesměl sem.

Ač, přiznám se, jednoho, druhého i třetího tajně chytati sem se počal, ale každé hned zase pustil; proto, že sem při každé věci i nesnadnosti i marnosti (jakž mi se zdálo) něco znamenal. Mezitím bál sem se, aby mi má neustavičnost hanby nepřinesla: i nevěděl sem co dělati.

Až natrápě a navrtě se dosti sám v sobě, na toto sem přišel, abych nejdříve všecky lidské věci, co jich pod sluncem jest, prohlédl, a teprv jedno s druhým rozumně srovnávaje, jistý sobě stav vyvolil a své sobě věci k užívání pokojného na světě života pěkně nějak spořádal. Načež čím sem myslil více, tím mi se ta cesta líbila lépe.