Ilithian

Revision as of 18:44, 6 September 2022 by IlL (talk | contribs) (→‎Schleicher's Fable)

Ilithian (jľoudhišká dahvá) is a classical IE language in the Irta timeline, inspired by Czech, Sanskrit and Proto-Celtic. It shares the ruki law with Indo-Iranian and Balto-Slavic, but it is centum unlike these groups.

Phonology

→ PoA
↓ Manner
Labial Dental/Alveolar Postalveolar Palatal Velar Glottal
Nasal m /m/ n /n/ ň, ni /ɲ/ [ŋ]
Plosive tenuis p /p/ t /t/ č /tʃ/ ť, ti /c/ k /k/
voiced b /b/ d /d/ /dʒ/ ď, di /ɟ/ g /g/
breathy bh /bʱ/ dh /dʱ/ džh /dʒʱ/ ďh, dhi /ɟʱ/
Fricative unvoiced [f] s /s/ š /ʃ/ [ç] ch /x/
voiced v /v/ ž /ʒ/ j /j~ʝ/ h /ɦ/
Liquid l /l/, r /r/ ř /(Czech ř)/ ľ, li /ʎ/

Consonants: identical to Czech (add ľ bh dh džh ďh, but h < gh), but j = [ʝ~ç]. No Auslautverhärtung.

d dh t n l + i í pronounced as if written ď ďh ť ň ľ + i í; ý is non-palatalizing í

Vowels: a e i u á é í/ý ú ů ej ou áj áu, acute = long vowel (u, ú, ů, ou, áu = ɯ, ɯː, uː, ɔw, aːw), l ĺ r ŕ = syllabic liquids

PIE oey, ōy > ej

Pitch accent: Proto-Slavic style?

Palatals come from iotation or k g before e i (like PSlavic)

initial e- > je-

ē, eh1 > ý, iH > í

all é > ý in the "Prakrit", ý from older long e causes "second palatalization", ý from Sebatian é causes "third palatalization"

mýs, mýnes- 'month'

ja > je?

Iotation

k g h t d dh p b bh v m n l r s > CL+č CL+dž CL+džh CL+ť CL+ď CL+ďh pj bj bhj vj mň CL+ň CL+ľ CL+ř CL+š

This occurs after laryngeals vocalize. Sometimes iotation causes compensatory lengthening ("CL") of the vowel before the iotated consonant: *bʰh₂nyoh₂ 'I shine' > *bʰanjō > *bʰāňō > CIlith bháňů 'I burn'.

Nouns

Literary Sebatian nouns and adjectives are extremely conservative in that they retain all 8 PIE cases and the dual number (like Sanskrit). However, a lot of analogical leveling between noun paradigms has taken place.

o-stems

vrk (m.) = wolf loušná (f.) = moon, month důra (n.) = gift
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative vrk vrků vrké loušná loušné loušnech důra důré důrá
Genitive vrkaš vrkáu vrkou loušnech loušnáu loušnou důraš důráu důrou
Dative vrkej vrkabhou vrkabh loušnáj loušnábhou loušnábh důrej důrabhou důrabh
Accusative vrka vrků vrkouch loušnou loušné loušnouch důra důré důrá
Ablative vrkách vrkabhou vrkabh loušnách loušnábhou loušnábh důrách důrabhou důrabh
Instrumental vrký vrkabhí vrkéch loušnajá loušnábhí loušnábhi důrý důrabhí důréch
Locative vrké vrkáu vrkéš loušné loušnáu loušnáš důré důráu důréš
Vocative vrče! vrků! vrké! loušna! loušné! loušnech! důre! důré! důrá!

i-stems

ageň (m.) = fire mať (f.) = thought mař (n.) = sea
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative ageň agňů agňé mať maťé matěch mař mařé maří
Genitive agňéš agňáu agňou matěch maťáu maťou mařéš mařáu mařou
Dative agněj agněbhou agněbh maťáj matěbhou matěbh mařej mařebhou mařebh
Accusative agni agňů agních mati maťé matích mař mařé maří
Ablative agňéch agněbhou agněbh maťéch matěbhou matěbh mařéch mařebhou mařebh
Instrumental agní agněbhí agňéch matijá matěbhí matěbhi maří mařebhí mařéch
Locative agňé agňáu agníš maťé maťáu matíš mařé mařáu maříš
Vocative agně! agňů! agňé! mati! maťé! matěch! maře! mařé! maří!

Feminines in

patní (f.) = wife
singular dual plural
Nominative patní patnijé patních
Genitive patních patnijáu patnijou
Dative patní patníbhou patníbh
Accusative patní patnijé patních
Ablative patních patníbhou patníbh
Instrumental patnijá patníbhí patníbhi
Locative patnijé patnijáu patníš
Vocative patní! patnijé! patních!

u-stems

avýju (m.) = wind gouštú (f.) = meat medhu (n.) = honey
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative avýju avýjavů avýjavé gouštú goustavé gouštavech medhu medhavé medhú
Genitive avýjouš avýjaváu avýjavou gouštouch gouštaváu gouštavou medhouš medhaváu medhavou
Dative avýjavej avýjubhou avýjubh gouštaváj gouštubhou gouštubh medhavej medhubhou medhubh
Accusative avýjú avýjavů avýjúch gouštú gouštavé gouštúch medhu medhavé medhú
Ablative avýjouch avýjubhí avýjubh gouštouch gouštubhí gouštubh medhouch medhubhí medhubh
Instrumental avýjú avýjubhí avýjubhi gouštujá gouštubhí gouštubhi medhú medhubhí medhubhi
Locative avýjáu, avýjavi avýjaváu avýjúš gouštáu, gouštavi gouštaváu gouštúš medháu, medhavi medhaváu medhúš
Vocative avýjou! avýjavů! avýjavé! gouštou! gouštavé! goustavech! medhou! medhavé! medhú!

n-stems

Irregular nouns

hmůb (m.) = human
singular dual plural
Nominative hmůb hmenů hmené
Genitive žmenaš žmenáu žmenou
Dative žmenej žmenabhou žmenabh
Accusative žmena žmenů žmenech
Ablative žmenách žmenabhou žmenabh
Instrumental žmený žmenabhí žmenéch
Locative žmeni, žmené žmenáu žmenaš
Vocative žmů! žmenů! žmené!

ma-stems

vnama (n.) = name
singular dual plural
Nominative vnama vnamené vnamená
Genitive vnamenaš vnamenáu vnamenou
Dative vnamenej vnamenabhou vnamenabh
Accusative vnama vnamené vnamená
Ablative vnamenách vnamenabhou vnamenabh
Instrumental vnamený vnamenabhí vnamenéch
Locative vnameni, vnamené vnamenáu vnamenaš
Vocative vnama! vnamené! vnamená!

s-stems

andh (n.) = spring (season)
singular dual plural
Nominative andh andhesé andhesá
Genitive andhes, andhesaš andhesáu andhesou
Dative andhesej andhesabhou andhesabh
Accusative andh andhesé andhesá
Ablative andhesách andhesabhou andhesabh
Instrumental andhesý andhesabhí andheséch
Locative andhesi, andhesé andhesáu andhesaš
Vocative andh! andhesé! andhesá!

Also: nebh 'cloud'

Other athematics

Other athematics usually become of the regular o-stems or the i-stems, depending on the final consonant. For example, vrýž 'king' (from *h₃rḗǵs) declines as a regular i-stem masculine noun.

-ýr nouns

TODO: Family members patýr, mátýr, bhrátýr, svesýr, duhatýr

Masculine

patýr (m.) = father
singular dual plural
Nominative patýr paterů pateré
Genitive patreš patráu patrou
Dative patrej patrbhou patrbh
Accusative patra paterů patrech
Ablative patréch patrbhou patrbh
Instrumental patrý patrbhí patrbhi
Locative patři, patré patráu patrš
Vocative patre! paterů! pateré!

Feminine

Irregulars

(f.) = cow
singular dual plural
Nominative bavé bavech
Genitive bouch baváu bavou
Dative baváj bůbhou bůbh
Accusative bou, bavou bavé bůch, bavech
Ablative bouch bůbhou bůbh
Instrumental bavá, bůjá bůbhí bůbhi
Locative bavé baváu bouš
Vocative bů! bavé! bavech!

Pronouns

Personal

case 1sg. 2sg. 3sg. reflexive
m. f. n.
nom. jaha sa tach -
acc. jmý (stressed), me (unstressed) (stressed), te (unstressed) ta tou tach (stressed), se (unstressed)
gen. jmaná tvaná taš tech taš svaná
poss. jmák, jmanák tvák, tvanák " " " svák, svanák
dat. jmeži, jmé tebhi, tasmej tašáj, táj tasmej sebhi, sé
abl. jmežách, jmách tebhách, tvách tasmách tašách tasmách sebhách, svách
ins. jmaný (m), jmajá (f) tvaný (m/n), tvajá (f) taný tajá taný svaný (m/n), svajá (f)
loc. jmaji tvaji tasmi tašé tasmi svaji
case 1du. 2du. 3du.
m. f. n.
nom. nou jou
acc. nou jou
gen. nájáu jújáu táu táu táu
poss. náják júják " " "
dat. nábhou júbhou tébhou tábhou tébhou
abl. nábhou júbhou tébhou tábhou tébhou
ins. nábhí júbhí tébhí tábhí tébhí
loc. nájáu jújáu téjáu tájáu téjáu
case 1pl. 2pl. 3pl.
m. f. n.
nom. véch júch sech
acc. nas jus touch touch
gen. nasmou jušmou téšou tášou téšou
poss. nasmák jušmák " " "
dat. nábh, nasmabh júbh, jušmabh tébh tábh tébh
abl. nábh, nasmabh júbh, jušmabh tébh tábh tébh
ins. nábhi, nasmabhi júbhi téch tábhi téch
loc. nasméš jušméš téš táš téš

The possessive pronouns m(an)ák, tv(an)ák, sv(an)ák, nasmák, jušmák decline as o-stem adjectives. Other pronouns use the genitive form.

Demonstrative

Demonstratives: ši, ší, šich (distance-neutral)

Interrogative (determiner and pronoun): či, čí, čich

Relative: ja, já, jach

Adjectives

o-stem adjectives

Hard

Declension of jsúrt 'good' (from *h₁su-h₂r-tós 'well-ordered')
masc. fem. neut.
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative jsúrt jsúrtů jsúrté jsúrtá jsúrté jsúrtech jsúrta jsúrté jsúrtá
Genitive jsúrtaš jsúrtáu jsúrtou jsúrtech jsúrtáu jsúrtou jsúrtaš jsúrtáu jsúrtou
Dative jsúrtam jsúrtabhou jsúrtabh jsúrtáj jsúrtábhou jsúrtábh jsúrtam jsúrtabhou jsúrtabh
Accusative jsúrta jsúrtů jsúrtouch jsúrtou jsúrté jsúrtouch jsúrta jsúrté jsúrtá
Ablative jsúrtách jsúrtabhou jsúrtabh jsúrtách jsúrtábhou jsúrtábh jsúrtách jsúrtabhou jsúrtabh
Instrumental jsúrtý jsúrtabhí jsúrtéch jsúrtajá jsúrtábhí jsúrtábhi jsúrtý jsúrtabhí jsúrtéch
Locative jsúrtami jsúrtáu jsúrtéš jsúrté jsúrtáu jsúrtáš jsúrtami jsúrtáu jsúrtéš
Vocative jsúrte jsúrtů jsúrté jsúrta jsúrté jsúrtech jsúrta jsúrté jsúrtá

Soft

u-stem adjectives

Declension of jvesu 'solemn, holy (of objects, places and occasions)' (from *h₁wésus)
masc. fem. neut.
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative jvesu jvesavů jvesavé jvesí jvesijé jvesích jvesu jvesavé jvesú
Genitive jvesouš jvesaváu jvesavou jvesích jvesijáu jvesijou jvesouš jvesaváu jvesavou
Dative jvesum jvesubhou jvesubh jvesí jvesíbhou jvesíbh jvesum jvesubhou jvesubh
Accusative jvesú jvesavů jvesúch jvesí jvesijé jvesích jvesu jvesavé jvesú
Ablative jvesouš jvesubhou jvesubh jvesích jvesíbhou jvesíbh jvesouš jvesubhou jvesubh
Instrumental jvesú jvesubhí jvesubhi jvesijá jvesíbhí jvesíbhi jvesú jvesubhí jvesubhi
Locative jvesumi jvesaváu jvesúš jvesijé jvesijáu jvesíš jvesumi jvesaváu jvesúš
Vocative jvesu jvesavů jvesavé jvesí jvesijé jvesích jvesu jvesavé jvesú

Participles

Declension of jsas 'being'
masc. fem. neut.
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative jsas jsantů jsanté jsantí jsantijé jsantích jsan jsanté jsantá
Genitive jsantaš jsantáu jsantou jsantích jsantijáu jsantijou jsantaš jsantáu jsantou
Dative jsantam jsantabhou jsantabh jsantí jsantíbhou jsantíbh jsantam jsantabhou jsantabh
Accusative jsanta jsantů jsantech jsantí jsantijé jsantích jsan jsanté jsantá
Ablative jsantách jsantabhou jsantabh jsantích jsantíbhou jsantíbh jsantách jsantabhou jsantabh
Instrumental jsantý jsantabhí jsantéch jsantijá jsantíbhí jsantíbhi jsantý jsantabhí jsantéch
Locative jsantami jsantáu jsantéš jsantijé jsantijáu jsantíš jsantami jsantáu jsantéš

Verbs

Numerals

jév, jévá, jéva (m/f/n) = 1
dvů, dvé, dvé (m/f/n) = 2
tři, třis, tří (m/f/n) = 3
četur, četus, četura (m/f/n) = 4
penče, penčis, penča (m/f/n) = 5
šeš = 6
septa - 7
aštů = 8
jneva = 9
deša = 10
jévurdeša = 11
dvůrdeša = 12
třírdeša = 13
četurdeša = 14
penčurdeša = 15
šešurdeša = 16
septurdeša = 17
aštůrdeša = 18
jnevurdeša = 19
vížati = 20
jévurvížati = 21
třížat = 30
četuržat = 40
pendžat = 50
šeššat = 60
septažat = 70
aštůžat = 80
jnevažat = 90
šata = 100
žílí = 1000

Syntax

Sebatian has unmarked order SOV: 'The woman sings the song' is Džená gájma gájet. (Using gájma 'song' as an object of gájeti 'to sing' implies specificity. 'Sings a (nonspecific) song' would simply be gájet.)

Sebatian is topic-prominent, so the topic comes first:

  • Džená gájma gájet = The woman sings the song (cf. Onna wa uta wo utau)
  • Gájma gájet džená = The song is sung by a woman/The *woman* sings the song (cf. Uta wa onna ga utau)
  • Žmenou dvů jstou = There are two people/Of people, there are two (cf. Hito wa futari ga iru)
  • Tam švů jest = He has a dog (cf. Jp. Kare wa inu ga iru)

The or -če Wackernagel clitic ('and' in Classical Sebatian) becomes an explicit topic particle in later forms of Sebatian.

Sample text

UDHR

Višvé hmené svapátěbhi ženijánté; téšou jsutvrtitáť andoušijéče lígé jsant.

Sebatian textbook

Lesson 2

Či vír jest. Vír Jsužen rekté, taš jnama Jsužen jest. Číč bená jest. Bená Ouháľá rekté. Jsužen Ouhálěch pať jest, Ouháľáč Jsuženaš patní. Gmátů jstou. Tébhou tří dhýná jsant, súnů dhvatýrče.

This is a man. The man is called Jsužen, his name is Jsužen. This is a woman. The woman's name is Ouháľá. Jsužen is Ouháľá's husband, and Ouháľá is his wife. They are married/a couple. They have three children, two sons and a daughter.

Schleicher's Fable

Avi jekvéče

Avi, kasmej vlná nébhú, ividat jekvouch: jéva tangu vaha vehanti, jévače maha bhara, jévače hmůba aku bheranti.

From Labyrint světa a ráj srdce

Ilithian

JÉDNESI PANTÁTECH TEKMENÁ. Gegrýš jaha tasmej ajavej, kasmi se hmeniškáj maťáj vištím ater jsúrtami vlkamič bháněti vjážet, vídas jaha vištítá ater hmenéš stámená rtěchče pravekouchče rbhíchče, čebhi anadedhánté, ambebháté meži nepavá bhúti doušá, ja se jsu, ku kaný hmenou štidhý se andůjou, meš am kaja praveka bívatou anadůtí bhúját, maťájmi.

English (tr. Matthew Spinka)

REASONS FOR UNDERTAKING THE WANDERINGS. Having reached the age when human intelligence begins to distinguish between good and evil, and having seen the various classes, orders, callings, occupations, and professions that men engage in, it seemed to me highly desirable to consider well which of these groups of folk I should join and which profession I should choose for my life work.

Czech original (Komenský)

O PŘÍČINÁCH V SVĚT PUTOVÁNÍ. Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála se mi toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, ke kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život stráviti měl, rozmyslil.