Difference between revisions of "Sebatian"

From Linguifex
Jump to: navigation, search
m
(Tags: Mobile edit, Mobile web edit)
m
(Tags: Mobile edit, Mobile web edit)
Line 508: Line 508:
 
|-
 
|-
 
|align="right" |'''Locative'''
 
|align="right" |'''Locative'''
|''gavé'' || ''gavou'' ||''gaváš''
+
|''gavé'' || ''gavou'' ||''gouš''
 
|-
 
|-
 
|align="right" |'''Vocative'''
 
|align="right" |'''Vocative'''

Revision as of 19:56, 9 May 2021

Sebatian
jľoudhišká dažvá
Created byIlL
SettingVerse:Unbegotten
Indo-European
  • Ilitho-Balto-Slavic
    • Sebatian

Ilithian /ɪ'lɪθiən/ or Ileithian in older sources (jľoudhišká dažvá) is a classical language in Russia and Central Asia in Verse:Unbegotten, spoken by the Ilithians (referred to as Ἰλείθοι Ileíthoi or Ἰλεύθοι Ileúthoi in Ancient Greek sources; the Greek name was borrowed into Latin as Ilīthī). It is inspired by Czech, Sanskrit and Proto-Celtic. It is close to both Greek and Indo-Iranian but shares many features with Balto-Slavic.

gájati = to sing

vrýž = king

lígma (leyg-mn) = game

Jsužen = name cognate to Eugene, Owen (> Siżan)

šu = with

Phonology

→ PoA
↓ Manner
Labial Dental/Alveolar Postalveolar Palatal Velar Glottal
Nasal m /m/ n /n/ ň, ni /ɲ/ [ŋ]
Plosive tenuis p /p/ t /t/ č /tʃ/ ť, ti /c/ k /k/
voiced b /b/ d /d/ /dʒ/ ď, di /ɟ/ g /g/
breathy bh /bʱ/ dh /dʱ/ džh /dʒʱ/ ďh, dhi /ɟʱ/
Fricative unvoiced [f] s /s/ š /ʃ/ [ç] ch /x/
voiced v /v/ ž /ʒ/ j /j~ʝ/ h /ɦ/
Liquid l /l/, r /r/ ř /(Czech ř)/ ľ, li /ʎ/

Consonants: identical to Czech (add ľ bh dh džh ďh, but h < gh), but j = [ʝ~ç]. No Auslautverhärtung.

d dh t n l + i í pronounced as if written ď ďh ť ň ľ + i í; ý is non-palatalizing í

Vowels: a e i u á é í/ý ú ů ej ou áj áu, acute = long vowel (u, ú, ů, ou, áu = ɯ, ɯː, uː, ɔw, aːw), l ĺ r ŕ = syllabic liquids

PIE oey, ōy > ej

Pitch accent: Proto-Slavic style?

Palatals come from iotation or k g before e i (like PSlavic)

initial e- > je-

ē, eh1 > ý, iH > í

all é > ý in the "Prakrit", ý from older long e causes "second palatalization", ý from Ilithian é causes "third palatalization"

mýs, mýnes- 'month'

ja > je?

Iotation

k g h t d dh p b bh v m n l r s > č dž džh ť ď ďh pj bj bhj vj mň(+no CL) ň ľ ř š

This occurs after laryngeals vocalize. Iotation causes compensatory lengthening: *bʰh₂nyoh₂ 'I shine' > *bʰanjō > *bʰāňōə > CIlith bháňů 'I show'.

Nouns

Literary Ilithian nouns and adjectives are extremely conservative in that they retain all 8 PIE cases and the dual number (like Sanskrit). However, a lot of analogical leveling between noun paradigms has taken place.

o-stems

vrk (m.) = wolf loušná (f.) = moon, month oušta (n.) = mouth
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative vrk vrků vrké loušná loušné loušnech oušta oušté ouštá
Genitive vrkaš vrkou vrkou loušnech loušnou loušnou ouštaš ouštou ouštou
Dative vrkej vrkabhou vrkabh loušnáj loušnábhou loušnábh ouštej ouštabhou ouštabh
Accusative vrka vrků vrkouch loušnou loušné loušnech oušta oušté ouštá
Ablative vrkách vrkabhou vrkabh loušnách loušnábhou loušnábh ouštách ouštabhou ouštabh
Instrumental vrký vrkabhí vrkéch loušnajá loušnábhí loušnábhi ouštý ouštabhí ouštéch
Locative vrké vrkou vrkéš loušné loušnou loušnáš oušté ouštou ouštéš
Vocative vrče! vrků! vrké! loušna! loušné! loušnech! oušte! oušté! ouštá!

i-stems

ageň (m.) = fire mať (f.) = thought mař (n.) = sea
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative ageň agňů agňé mať maťé maťech mař mařé maří
Genitive agňéš agňou agňou maťéch maťou maťou mařéš mařou mařou
Dative agňej agňébhou agňebh maťáj maťébhou maťebh mařej mařébhou mařebh
Accusative agni agňů agních mati maťé maťech mař mařé maří
Ablative agňéch agňébhou agňebh maťéch maťébhou maťebh mařéch mařébhou mařebh
Instrumental agní agňébhí agňéch matijá maťébhí maťábhi maří mařébhí mařéch
Locative agňé agňou agníš maťé maťou matíš mařé mařou maříš
Vocative agňe! agňů! agňé! maťi! maťé! maťech! maře! mařé! maří!

Feminines in

patní (f.) = wife
singular dual plural
Nominative patní patnijé patních
Genitive patních patnijou patnijou
Dative patní patníbhou patníbh
Accusative patní patnijé patních
Ablative patních patníbhou patníbh
Instrumental patnijá patníbhí patníbhi
Locative patnijé patnijou patníš
Vocative patní! patnijé! patních!

u-stems

výju (m.) = wind žouštú (f.) = meat medhu (n.) = honey
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative výju výjavů výjavé žouštú žoustavé žouštavech medhu medhavé medhú
Genitive výjouš výjavou výjavou žouštouch žouštavou žouštavou medhouš medhavou medhavou
Dative výjavej výjubhou výjubh žouštaváj žouštubhou žouštubh medhavej medhubhou medhubh
Accusative výjú výjavů výjúch žouštú žouštavé žouštúch medhu medhavé medhú
Ablative výjouch výjubhí výjubh žouštouch žouštubhí žouštubh medhouch medhubhí medhubh
Instrumental výjú výjubhí výjubhi žouštujá žouštubhí žouštubhi medhú medhubhí medhubhi
Locative výjáu výjavou výjúš žouštáu žouštavou žouštúš medháu medhavou medhúš
Vocative výjou! výjavů! výjavé! žouštou! žouštavé! žoustavech! medhou! medhavé! medhú!

n-stems

žmů (m.) = human
singular dual plural
Nominative žmů žmenů žmené
Genitive žmenaš žmenou žmenou
Dative žmenej žmenabhou žmenabh
Accusative žmena žmenů žmenech
Ablative žmenách žmenabhou žmenabh
Instrumental žmený žmenabhí žmenéch
Locative žmeni, žmené žmenou žmenaš
Vocative žmů! žmenů! žmené!

ma-stems

vnama (n.) = name
singular dual plural
Nominative vnama vnamené vnamená
Genitive vnamenaš vnamenou vnamenou
Dative vnamenej vnamenabhou vnamenabh
Accusative vnama vnamené vnamená
Ablative vnamenách vnamenabhou vnamenabh
Instrumental vnamený vnamenabhí vnamenéch
Locative vnameni, vnamené vnamenou vnamenaš
Vocative vnama! vnamené! vnamená!

s-stems

andh (n.) = spring (season)
singular dual plural
Nominative andh andhesé andhesá
Genitive andhes, andhesaš andhesou andhesou
Dative andhesej andhesabhou andhesabh
Accusative andh andhesé andhesá
Ablative andhesách andhesabhou andhesabh
Instrumental andhesý andhesabhí andheséch
Locative andhesi, andhesé andhesou andhesaš
Vocative andh! andhesé! andhesá!

Also: nebh 'cloud'

Other athematics

Other athematics usually become of the regular o-stems or the i-stems, depending on the final consonant. For example, vrýž 'king' (from *h₃rḗǵs) declines as a regular i-stem masculine noun.

-ýr nouns

TODO: Family members patýr, mátýr, bhrátýr, svesýr, sún, duhatýr

patýr (m.) = father
singular dual plural
Nominative patýr paterů pateré
Genitive patreš patrou patrou
Dative patrej patrbhou patrbh
Accusative patra paterů patŕch
Ablative patréch patrbhou patrbh
Instrumental patrý patrbhí patrbhi
Locative patři, patré patrou patrš
Vocative patre! paterů! pateré!

Irregulars

(f.) = cow
singular dual plural
Nominative gavé gavech
Genitive gouch gavou gavou
Dative gaváj gůbhou gůbh
Accusative gou, gavou gavé gůch, gavech
Ablative gouch gůbhou gůbh
'Instrumental gavá, gůjá gůbhí gůbhi
Locative gavé gavou gouš
Vocative gů! gavé! gavech!

Pronouns

case 1sg. 2sg. 3sg. reflexive
m. f. n.
nom. jaha sa tach -
acc. mý, me tý, te ta tou tach sý, se
gen. maná tvaná taš tech taš svaná
dat. meži, tebhi, tasmej tašáj, táj tasmej sebhi, sé
abl. mežách, mách tebhách, tvách tasmách tašách tasmách sebhách, svách
ins. maný (m), majá (f) tvaný (m/n), tvajá (f) taný tajá taný svaný (m/n), svajá (f)
loc. maji tvaji tasmi tašé tasmi svaji
case 1du. 2du. 3du.
m. f. n.
nom. nou jou
acc. nou jou
gen. nájou jújou tou tou tou
dat. nábhou júbhou tébhou tábhou tébhou
abl. nábhou júbhou tébhou tábhou tébhou
ins. nábhí júbhí tébhí tábhí tébhí
loc. nájou jújou tou tou tou
case 1pl. 2pl. 3pl.
m. f. n.
nom. véch júch sech
acc. nas jus touch tech
gen. nasmou jusmou téšou tášou téšou
dat. nabh, nasmabh jubh, jusmabh tébh tábh tébh
abl. nabh, nasmabh jubh, jusmabh tébh tábh tébh
ins. nabhi, nasmabhi jubhi téch tábhi téch
loc. nasméš jusméš téš táš téš

Demonstratives: ši, ší, šich (distance-neutral)

Interrogative (determiner and pronoun): či, čí, čich

Relative: ja, já, jach

Adjectives

o-stem adjectives

Declension of jsúrt 'good' (from *h₁su-h₂r-tós 'well-ordered')
masc. fem. neut.
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative jsúrt jsúrtů jsúrté jsúrtá jsúrté jsúrtech jsúrta jsúrté jsúrtá
Genitive jsúrtaš jsúrtou jsúrtou jsúrtech jsúrtou jsúrtou jsúrtaš jsúrtou jsúrtou
Dative jsúrtam jsúrtabhou jsúrtabh jsúrtáj jsúrtábhou jsúrtábh jsúrtam jsúrtabhou jsúrtabh
Accusative jsúrta jsúrtů jsúrtouch jsúrtou jsúrté jsúrtech jsúrta jsúrté jsúrtá
Ablative jsúrtách jsúrtabhou jsúrtabh jsúrtách jsúrtábhou jsúrtábh jsúrtách jsúrtabhou jsúrtabh
Instrumental jsúrtý jsúrtabhí jsúrtéch jsúrtajá jsúrtábhí jsúrtábhi jsúrtý jsúrtabhí jsúrtéch
Locative jsúrtami jsúrtou jsúrtéš jsúrté jsúrtou jsúrtáš jsúrtami jsúrtou jsúrtéš
Vocative jsúrte jsúrtů jsúrté jsúrta jsúrté jsúrtech jsúrta jsúrté jsúrtá

u-stem adjectives

Declension of jvesu 'solemn, holy (of objects, places and occasions)' (from *h₁wésus)
masc. fem. neut.
singular dual plural singular dual plural singular dual plural
Nominative jvesu jvesavů jvesavé jvesí jvesijé jvesích jvesu jvesavé jvesú
Genitive jvesouš jvesavou jvesavou jvesích jvesijou jvesijou jvesouš jvesavou jvesavou
Dative jvesum jvesubhou jvesubh jvesí jvesíbhou jvesíbh jvesum jvesubhou jvesubh
Accusative jvesú jvesavů jvesúch jvesí jvesijé jvesích jvesu jvesavé jvesú
Ablative jvesouš jvesubhou jvesubh jvesích jvesíbhou jvesíbh jvesouš jvesubhou jvesubh
Instrumental jvesú jvesubhí jvesubhi jvesijá jvesíbhí jvesíbhi jvesú jvesubhí jvesubhi
Locative jvesumi jvesavou jvesúš jvesijé jvesijou jvesíš jvesumi jvesavou jvesúš
Vocative jvesu jvesavů jvesavé jvesí jvesijé jvesích jvesu jvesavé jvesú

Verbs

Affixes

TODO: optative endings

Infinitive -ti from -tey, like in Balto-Slavic

Primary endings

Indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st -ů, -m, -mi -va -me -vahé -mahé
2nd -š, -si -ta -te -sé -tahé -hvé
3rd -t -tou -nt -té -touhé -nté

Secondary endings

Indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st -á- > -ou, -(e)je > -í, -je > -ji -va -me -má -vaha -maha
2nd -ch -ta -te -tá -taha -hva
3rd -tou -n -ta -touha -anta

Imperative endings

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st - - - - - -
2nd -Ø, -dhi -ta -te -se -tá -hvá
3rd -tu -tou -ntu -tá -toudhá -antá


Verb classes

Past perfective comes from PIE perfects or root aorists

Nasal infix class

Infinitive: jugti = to join, to connect

Gerundive: jugtí (jest)

Participles:

  • jungas, junganť = pres. active participle
  • jungamin = passive participle
  • jungšas, jungšanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st jungů jungava jungame jungé jungavahé jungamahé
2nd jundžeš jundžeta jundžete jundžesé jundžetahé jundžehvé
3rd jundžet jundžetou jungant jundžeté jundžetouhé junganté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st jejugou jejugava jejugame jejugamá jejugavaha jejugamaha
2nd jejudžech jejudžeta jejudžete jejudžešá jejudžetaha jejudžehvé
3rd jejudže jejudžetou jejugan jejudžeta jejudžetouha jejuganta

Future indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st jungšů jungšava jungšame jungšé jungšavahé jungšamahé
2nd jungšaš jungšata jungšate jungšasé jungšatahé jungšahvé
3rd jungšat jungšatou jungšant jungšaté jungšatouhé jungšanté

Imperative endings

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st - jungava! jungame! - jungavá! jungamahá!
2nd jundže! jundžedhi! jundžeta! jundžete! jundžese! jundžetá! jundžehvé!
3rd jundžetu! jundžetou! jungantu! jundžetá! jundžetouhá! jungantá!

-áti verbs

Infinitive: šventáti = to worship

Gerundive: šventátí (jest)

Participles:

  • šventous, šventánť = pres. active participle
  • šventámin = passive participle
  • šventášas, šventášanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st šventám šventáva šventáme šventé šventávahé šventámahé
2nd šventáš šventáta šventáte šventásé šventátahé šventáhvé
3rd šventát šventátou šventánt šventáté šventátouhé šventánté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st ješventou ješventáva ješventáme ješventámá ješventávaha ješventámaha
2nd ješventách ješventáta ješventáte ješventášá ješventátaha ješventáhvé
3rd ješventá ješventátou ješventán ješventáta ješventátouha ješventánta

Future indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st šventášů šventášava šventášame šventášé šventášavahé šventášamahé
2nd šventášaš šventášata šventášate šventášasé šventášatahé šventášahvé
3rd šventášat šventášatou šventášant šventášaté šventášatouhé šventášanté

Imperative endings

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st - šventáva! šventáme! - šventává! šventámahá!
2nd šventá! šventádhi! šventáta! šventáte! šventáse! šventátá! šventáhvé!
3rd šventátu! šventátou! šventántu! šventátá! šventátouhá! šventántá!

-ejeti

Infinitive: harejeti = to anger

Gerundive: harejetí (jest)

Participles:

  • harejas, harejanť = pres. active participle
  • harejamin = passive participle
  • haréšas, haréšanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st harejů harejava harejame harejé harejavahé harejamahé
2nd hareješ harejeta harejete harejesé harejetahé harejehvé
3rd harejet harejetou harejant harejeté harejetouhé harejanté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st jejugou jejugava jejugame jejugamá jejugavaha jejugamaha
2nd jejudžech jejudžeta jejudžete jejudžešá jejudžetaha jejudžehvé
3rd jejudže jejudžetou jejugan jejudžeta jejudžetouha jejuganta

Future indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st jungšů jungšava jungšame jungšé jungšavahé jungšamahé
2nd jungšaš jungšata jungšate jungšasé jungšatahé jungšahvé
3rd jungšat jungšatou jungšant jungšaté jungšatouhé jungšanté

Imperative endings

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st - jungava! jungame! - jungavá! jungamahá!
2nd jundže! jundžedhi! jundžeta! jundžete! jundžese! jundžetá! jundžehvé!
3rd jundžetu! jundžetou! jungantu! jundžetá! jundžetouhá! jungantá!

-jeti

Infinitive: ašoušeti = to hear

Gerundive: ašoušetí (jest)

Participles:

  • ašoušís, ašoušenť = pres. active participle
  • ašoušemin = passive participle
  • ašouššas, ašouššanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st ašoušem ašouševa ašoušeme ašoušé ašouševahé ašoušemahé
2nd ašoušeš ašoušeta ašoušete ašoušesé ašoušetahé ašoušehvé
3rd ašoušet ašoušetou ašoušent ašoušeté ašoušetouhé ašoušenté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st jášouší jášouševa jášoušeme jášoušemá jášouševaha jášoušemaha
2nd jášoušech jášoušeta jášoušete jášoušešá jášoušetaha jášoušehvé
3rd jášouše jášoušetou jášoušen jášoušeta jášoušetouha jášoušenta

Future indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st ašouššů ašouššava ašouššame ašouššé ašouššavahé ašouššamahé
2nd ašouššaš ašouššata ašouššate ašouššasé ašouššatahé ašouššahvé
3rd ašouššat ašouššatou ašouššant ašouššaté ašouššatouhé ašouššanté

Imperative endings

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st - ašouševa! ašoušeme! - ašouševá! ašoušemahá!
2nd ašouše! ašoušedhi! ašoušeta! ašoušete! ašoušese! ašoušetá! ašoušehvé!
3rd ašoušetu! ašoušetou! ašoušentu! ašoušetá! ašoušetouhá! ašoušentá!

Thematic root class

Infinitive: bensti = to bind

Gerundive: benstí (jest)

Participles:

  • bendhas, bendhanť = pres. active participle
  • bandhamin = passive participle
  • benšas, benšanť = future active ptcp.

Primary conjugation

Present indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st bendhů bendhava bendhame bendhé bendhavahé bendhamahé
2nd bendheš bendheta bendhete bendhesé bendhetahé bendhehvé
3rd bendhet bendhetou bendhant bendheté bendhetouhé bendhanté

Secondary conjugation

Imperfect indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st jebendhou jebendhava jebendhame jebendhamá jebendhavaha jebendhamaha
2nd jebendhech jebendheta jebendhete jebendhešá jebendhetaha jebendhehva
3rd jebendhe jebendhetou jebendhan jebendheta jebendhetouha jebendhanta

Future indicative

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st benšů benšava benšame benšé benšavahé benšamahé
2nd benšaš benšata benšate benšasé benšatahé benšahvé
3rd benšat benšatou benšant benšaté benšatouhé benšanté

Imperative endings

Active Passive
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st - bendhava! bendhame! - bendhavá! bendhamahá!
2nd bendhe! bendheta! bendhete! bendhese! bendhetá! bendhehvé!
3rd bendhetu! bendhetou! bendhantu! bendhetá! bendhetouhá! bendhantá!

Root athematic

  • důti (to give): dedům, dedůš, dedůt, ..., dedůnt
  • státi (to stand): sestám, sestáš, sestát, ..., sestánt
  • dhýti (to do): dedhým, dedhýš, dedhýt, ..., dedhýnt
  • bháti (to say): bebhám, bebháš, bebhát, ..., bebhánt
  • anešti (to get): anešmi, anešši, anešt, anešva, anešta, aneštou, anešme, anešte, anešant

bhúti 'to be'

Infinitive: bhúti

Gerundive: bhútí (jest)

Participles:

  • present jsas (m), jsanť (f)
  • future bhúšas, bhúšanť

Present

Singular Dual Plural
1st jesmi jsva jsme
2nd jesi jsta jste
3rd jest jstou jsant

Forms beginning with js- are pronounced with [çs-] if not after a vowel. (The j is a reflex of PIE h₁.)

Future

Singular Dual Plural
1st bhúšů bhúšava bhúšame
2nd bhúšaš bhúšata bhúšate
3rd bhúšat bhúšatou bhúšant

Past ipfv.

Singular Dual Plural
1st jebhúm jebhúva jebhúme
2nd jebhúch jebhúta jebhúte
3rd jebhú jebhútou jebhún

Optative

Singular Dual Plural
1st bhújám bhújáva bhújáme
2nd bhújáš bhújáta bhújáte
3rd bhúját bhújátou bhújánt

Imperative

Singular Dual Plural
1st - bhúva! bhúme!
2nd bhú! bhúdhi! bhúta! bhúte!
3rd bhútu! bhútou! bhúntu!

Numerals

jév, jévá, jéva (m/f/n) = 1
dvů, dvé, dvé (m/f/n) = 2
tři, třis, tří (m/f/n) = 3
četur, četus, četura (m/f/n) = 4
penče, penčis, penča (m/f/n) = 5
šeš = 6
septa - 7
aštů = 8
jneva = 9
deša = 10
jévurdeša = 11
dvůrdeša = 12
třijurdeša = 13
četurdeša = 14
penčurdeša = 15
šešurdeša = 16
septurdeša = 17
aštůrdeša = 18
jnevurdeša = 19
vížati = 20
jévurvížati = 21
třížat = 30
četuržat = 40
pendžat = 50
šeššat = 60
septažat = 70
aštůžat = 80
jnevažat = 90
šata = 100
žílí = 1000

Syntax

Ilithian has unmarked order SOV: 'The woman sings the song' is Džená gájma gájet. (Using gájma 'song' as an object of gájeti 'to sing' implies specificity. 'Sings a (nonspecific) song' would simply be gájet.)

Ilithian is topic-prominent, so the topic comes first:

  • Džená gájma gájet = The woman sings the song (cf. Onna wa uta wo utau)
  • Gájma gájet džená = The song is sung by a woman/The *woman* sings the song (cf. Uta wa onna ga utau)
  • Žmenou dvů jstou = There are two people/Of people, there are two (cf. Hito wa futari ga iru)
  • Tam švů jest = He has a dog (cf. Jp. Kare wa inu ga iru)

The or -če Wackernagel clitic ('and' in Classical Ilithian) becomes an explicit topic particle in later forms of Ilithian.

Sample text

Ilithian textbook

Lesson 2

Ši vír jest. Vír Jsužen rekté, taš vnama Jsužen jest. Šíč džená jest. Džená Ouhaľá rekté. Jsužen Ouhaľech pať jest, Ouhaľáč Jsuženaš patní. Žmátů jstou. Tíbha tří dhýná jsant, súnů duhatýrče.

This is a man. The man is called Jsužen, his name is Jsužen. This is a woman. The woman's name is Ouhaľá. Jsužen is Ouhaľá's husband, Ouhaľá is his wife. They are married/a couple. They have three children, two sons and a daughter.

Schleicher's Fable

Avi ješvéč

Avi, jasmej vlná nébhú, jevidat ješvouch: jéva tangu važa vežanti, jévač maža bhara, jévač žmena ašu bheranti.

From Labyrint světa a ráj srdce

Ilithian

JÉDNESI PANTÁTECH TEČMENÁ. Gegrýs jaha tasmej ajavej, jasmi se žmenišáj maťáj vištím jenter jsúrtami vlkamič bháňeti vjážet, meš vídas jaha vištítá stámená, rťechče, pravekouchče, rbhíchče, jebhi žmené anadedhánté, ambebhát meži ka nepavá dousá bhúját, ka se jsu, šu kají žmenou štidhý se andůjou, meš am kaja praveka džívatou anadůtí bhúját, maťájmi.

MAŤECH LÍGIŠATÁŤ.

English (tr. Matthew Spinka)

REASONS FOR UNDERTAKING THE WANDERINGS. Having reached the age when human intelligence begins to distinguish between good and evil, and having seen the various classes, orders, callings, occupations, and professions that men engage in, it seemed to me highly desirable to consider well which of these groups of folk I should join and which profession I should choose for my life work.

FICKLENESS OF MIND. After spending much time and thought on this problem, and having earnestly considered it, I finally decided to live with the least amount of trouble and labor with the greatest degree of comfort, peace, and good cheer.

However, I found it difficult to discover which profession this might be. Moreover, I did not know with whom to take proper counsel about the matter. For I was unwilling to ask the advice of just anyone, presuming that each would naturally praise his own calling. On the other hand, I was loath to undertake anything in a hurry for fear of erring.

Nevertheless, I confess that I secretly attempted to take up now one, then another or a third thing, but soon dropped them all again, perceiving (as I thought) difficulties and trivialities in all of them. Meantime, I feared that my fickleness might bring me into derision; accordingly, I knew not what to do.

After much inward struggle and hesitation, it finally occurred to me to investigate first all human affairs under the sun, and after I had intelligently compared them one with another, to choose the profession that would enable me to live pleasantly and peacefully. The longer I thought of this plan, the better I liked it.

Czech original (Komenský)

O PŘÍČINÁCH V SVĚT PUTOVÁNÍ. Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála se mi toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, ke kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život stráviti měl, rozmyslil.

VRTKAVOST MYSLI. Na kterouž věc mnoho a často pomýšleje a s rozumem svým pilně se radě, na tom mi se ustanovala mysl, abych sobě takový života způsob, v kterémž by co nejméně starostí a kvaltování, co nejvíc pak pohodlí, pokoje a dobré mysli bylo, oblíbil.

Než tu mi se opět nesnadné zdálo, které a jaké by to takové povolání bylo, poznati; a s kým se o to dostatečně poraditi, nevěděl sem; aniž mi se hrubě chtělo s někým se raditi, mysle, že mi každý svou věc chváliti bude. Sám také kvapně k něčemu sáhnouti, abych nepřebral, boje se, nesměl sem.

Ač, přiznám se, jednoho, druhého i třetího tajně chytati sem se počal, ale každé hned zase pustil; proto, že sem při každé věci i nesnadnosti i marnosti (jakž mi se zdálo) něco znamenal. Mezitím bál sem se, aby mi má neustavičnost hanby nepřinesla: i nevěděl sem co dělati.

Až natrápě a navrtě se dosti sám v sobě, na toto sem přišel, abych nejdříve všecky lidské věci, co jich pod sluncem jest, prohlédl, a teprv jedno s druhým rozumně srovnávaje, jistý sobě stav vyvolil a své sobě věci k užívání pokojného na světě života pěkně nějak spořádal. Načež čím sem myslil více, tím mi se ta cesta líbila lépe.