Ilithian: Difference between revisions
mNo edit summary Tags: Mobile edit Mobile web edit |
|||
Line 1,238: | Line 1,238: | ||
'''Ilithian''' | '''Ilithian''' | ||
Grýv | Grýv ájavej, jasmé žmenišá mať jenter jsúrtami vlkamič vištíti vjážet, meš vídas vištítouch stánouch, rtíchče, pravekouchče, rbhijáchče, ti anadedhánté, jembebhát meži ka nepová dousá jest, ka se jsu, su kají štidhý žmenou se jendůjou, meš jen kaja praveka sebhou džívatou anadůtí jest, maťájmi. | ||
{{col-break}} | {{col-break}} | ||
'''English''' (tr. Matthew Spinka) | '''English''' (tr. Matthew Spinka) |
Revision as of 02:29, 19 April 2021
Ilithian | |
---|---|
jľoudhišká dažvá | |
Created by | IlL |
Setting | Verse:Unbegotten |
Indo-European
|
Ilithian (jľoudhišká dažvá) is a classical language in Russia and Central Asia in Verse:Unbegotten. It is inspired by Czech, Sanskrit and Proto-Celtic. It is close to both Greek and Indo-Iranian but shares many features with Balto-Slavic.
gájati = to sing
vrýž = king
Jsužen = name cognate to Eugene, Owen
Phonology
→ PoA ↓ Manner |
Labial | Dental/Alveolar | Postalveolar | Palatal | Velar | Glottal | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Nasal | m /m/ | n /n/ | ň, ni /ɲ/ | [ŋ] | |||
Plosive | tenuis | p /p/ | t /t/ | č /tʃ/ | ť, ti /c/ | k /k/ | |
voiced | b /b/ | d /d/ | dž /dʒ/ | ď, di /ɟ/ | g /g/ | ||
breathy | bh /bʱ/ | dh /dʱ/ | džh /dʒʱ/ | ďh, dhi /ɟʱ/ | |||
Fricative | unvoiced | [f] | s /s/ | š /ʃ/ | [ç] | ch /x/ | |
voiced | v /v/ | ž /ʒ/ | j /j~ʝ/ | h /ɦ/ | |||
Liquid | l /l/, r /r/ | ř /(Czech ř)/ | ľ, li /ʎ/ |
Consonants: identical to Czech (add ľ bh dh džh ďh, but h < gh), but j = [ʝ~ç]
d dh t n l + i í pronounced as if written ď ďh ť ň ľ + i í; ý is non-palatalizing í
Vowels: a e i u á é í/ý ú ů ej ou áj áu, acute = long vowel (u, ú, ů, ou, áu = ɯ, ɯː, uː, ɔw, aːw), l ĺ r ŕ = syllabic liquids
PIE oey, ōy > ej
Pitch accent: Proto-Slavic style?
Palatals come from iotation or k g before e i (like PSlavic)
initial e- > je-
ē, eh1 > ý, iH > í
all é > ý in the "Prakrit", ý from older long e causes "second palatalization", ý from Ilithian é causes "third palatalization"
mýs, mýnes- 'month'
ja > je?
Nouns
Literary Ilithian nouns and adjectives are extremely conservative in that they retain all 8 PIE cases and the dual number (like Sanskrit). However, a lot of analogical leveling between noun paradigms has taken place.
o-stems
vrk (m.) = wolf | loušná (f.) = moon, month | oušta (n.) = mouth | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
singular | dual | plural | singular | dual | plural | singular | dual | plural | |
Nominative | vrk | vrků | vrké | loušná | loušné | loušnach | oušta | oušté | ouštá |
Genitive | vrkaš | vrkou | vrkou | loušnach | loušnou | loušnou | ouštaš | ouštou | ouštou |
Dative | vrkej | vrkabhou | vrkabh | loušnáj | loušnábhou | loušnábh | ouštej | ouštabhou | ouštabh |
Accusative | vrka | vrků | vrkouch | loušnou | loušné | loušnach | oušta | oušté | ouštá |
Ablative | vrkách | vrkabhou | vrkabh | loušnách | loušnábhou | loušnábh | ouštách | ouštabhou | ouštabh |
Instrumental | vrký | vrkabhou | vrkéch | loušnajá | loušnábhou | loušnábhi | ouštý | ouštabhou | ouštéch |
Locative | vrké | vrkou | vrkéš | loušné | loušnou | loušnáš | oušté | ouštou | ouštéš |
Vocative | vrče! | vrků! | vrké! | loušna! | loušné! | loušnách! | oušte! | oušté! | ouštá! |
i-stems
ageň (m.) = fire | mať (f.) = thought | mař (n.) = sea | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
singular | dual | plural | singular | dual | plural | singular | dual | plural | |
Nominative | ageň | agňů | agňé | mať | maťé | maťach | mař | mařé | maří |
Genitive | agňéš | agňou | agňou | maťéch | maťou | maťou | mařéš | mařou | mařou |
Dative | agňej | agňébhou | agňebh | maťáj | maťébhou | maťebh | mařej | mařébhou | mařebh |
Accusative | agni | agňů | agních | mati | maťé | maťach | mař | mařé | maří |
Ablative | agňéch | agňébhou | agňebh | maťéch | maťébhou | maťebh | mařéch | mařébhou | mařebh |
Instrumental | agní | agňébhou | agňéch | matijá | maťébhou | maťábhi | maří | mařébhou | mařéch |
Locative | agňé | agňou | agníš | maťé | maťou | matíš | mařé | mařou | maříš |
Vocative | agňe! | agňů! | agňé! | maťi! | maťé! | maťach! | maře! | mařé! | maří! |
Feminines in -í
patní (f.) = wife | |||
---|---|---|---|
singular | dual | plural | |
Nominative | patní | patnijé | patních |
Genitive | patních | patnijou | patnijou |
Dative | patní | patníbhou | patníbh |
Accusative | patní | patnijé | patních |
Ablative | patních | patníbhou | patníbh |
Instrumental | patnijá | patníbhou | patníbhi |
Locative | patnijé | patnijou | patníš |
Vocative | patní! | patnijé! | patních! |
u-stems
výju (m.) = wind | žouštú (f.) = meat | medhu (n.) = honey | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
singular | dual | plural | singular | dual | plural | singular | dual | plural | |
Nominative | výju | výjavů | výjavé | žouštú | žoustavé | žouštavach | medhu | medhavé | medhú |
Genitive | výjouš | výjavou | výjavou | žouštouch | žouštavou | žouštavou | medhouš | medhavou | medhavou |
Dative | výjavej | výjubhou | výjubh | žouštaváj | žouštubhou | žouštubh | medhavej | medhubhou | medhubh |
Accusative | výjú | výjavů | výjúch | žouštú | žouštavé | žouštúch | medhu | medhavé | medhú |
Ablative | výjouch | výjubhou | výjubh | žouštouch | žouštubhou | žouštubh | medhouch | medhubhou | medhubh |
Instrumental | výjú | výjubhou | výjubhi | žouštujá | žouštubhou | žouštubhi | medhú | medhubhou | medhubhi |
Locative | výjáu | výjavou | výjúš | žouštáu | žouštavou | žouštúš | medháu | medhavou | medhúš |
Vocative | výjou! | výjavů! | výjavé! | žouštou! | žouštavé! | žoustavach! | medhou! | medhavé! | medhú! |
n-stems
žmů (m.) = human | |||
---|---|---|---|
singular | dual | plural | |
Nominative | žmů | žmenů | žmené |
Genitive | žmenaš | žmenou | žmenou |
Dative | žmenej | žmenabhou | žmenabh |
Accusative | žmena | žmenů | žmenach |
Ablative | žmenách | žmenabhou | žmenabh |
Instrumental | žmený | žmenabhou | žmenéch |
Locative | žmeni, žmené | žmenou | žmenaš |
Vocative | žmů! | žmenů! | žmené! |
ma-stems
vnama (n.) = name | |||
---|---|---|---|
singular | dual | plural | |
Nominative | vnama | vnamené | vnamená |
Genitive | vnamenaš | vnamenou | vnamenou |
Dative | vnamenej | vnamenabhou | vnamenabh |
Accusative | vnama | vnamené | vnamená |
Ablative | vnamenách | vnamenabhou | vnamenabh |
Instrumental | vnamený | vnamenabhou | vnamenéch |
Locative | vnameni, vnamené | vnamenou | vnamenaš |
Vocative | vnama! | vnamené! | vnamená! |
s-stems
andh (n.) = spring (season) | |||
---|---|---|---|
singular | dual | plural | |
Nominative | andh | andhesé | andhesá |
Genitive | andhes, andhesaš | andhesou | andhesou |
Dative | andhesej | andhesabhou | andhesabh |
Accusative | andh | andhesé | andhesá |
Ablative | andhesách | andhesabhou | andhesabh |
Instrumental | andhesý | andhesabhou | andheséch |
Locative | andhesi, andhesé | andhesou | andhesaš |
Vocative | andh! | andhesé! | andhesá! |
Also: nebh 'cloud'
Other athematics
Other athematics usually become of the regular o-stems or the i-stems, depending on the final consonant. For example, vrýž 'king' (from *h₃rḗǵs) declines as a regular i-stem masculine noun.
-ýr nouns
TODO: Family members patýr, mátýr, bhrátýr, svesýr, sún, duhatýr
patýr (m.) = father | |||
---|---|---|---|
singular | dual | plural | |
Nominative | patýr | paterů | pateré |
Genitive | patreš | patrou | patrou |
Dative | patrej | patrbhou | patrbh |
Accusative | patra | paterů | patŕch |
Ablative | patréch | patrbhou | patrbh |
Instrumental | patrý | patrbhou | patrbhi |
Locative | patři, patré | patrou | patrš |
Vocative | patre! | paterů! | pateré! |
Pronouns
case | 1sg. | 2sg. | 3sg. | 1pl. | 2pl. | 3pl. | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
m. | f. | n. | m. | f. | n. | |||||
nom. | aha | tú | sa | sá | tach | véch | júch | sí | sach | tá |
acc. | me | te | ||||||||
gen. | ||||||||||
dat. | meži | tebhi | ||||||||
abl. | ||||||||||
ins. | ||||||||||
loc. |
Demonstratives: ši, ší, šid (distance-neutral)
Adjectives
o-stem adjectives
masc. | fem. | neut. | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
singular | dual | plural | singular | dual | plural | singular | dual | plural | |
Nominative | jsúrt | jsúrtů | jsúrté | jsúrtá | jsúrté | jsúrtach | jsúrta | jsúrté | jsúrtá |
Genitive | jsúrtaš | jsúrtou | jsúrtou | jsúrtach | jsúrtou | jsúrtou | jsúrtaš | jsúrtou | jsúrtou |
Dative | jsúrtam | jsúrtabhou | jsúrtabh | jsúrtáj | jsúrtábhou | jsúrtábh | jsúrtam | jsúrtabhou | jsúrtabh |
Accusative | jsúrta | jsúrtů | jsúrtouch | jsúrtou | jsúrté | jsúrtach | jsúrta | jsúrté | jsúrtá |
Ablative | jsúrtách | jsúrtabhou | jsúrtabh | jsúrtách | jsúrtábhou | jsúrtábh | jsúrtách | jsúrtabhou | jsúrtabh |
Instrumental | jsúrtý | jsúrtabhou | jsúrtéch | jsúrtajá | jsúrtábhou | jsúrtábhi | jsúrtý | jsúrtabhou | jsúrtéch |
Locative | jsúrtami | jsúrtou | jsúrtéš | jsúrté | jsúrtou | jsúrtáš | jsúrtami | jsúrtou | jsúrtéš |
Vocative | jsúrte | jsúrtů | jsúrté | jsúrta | jsúrté | jsúrtach | jsúrta | jsúrté | jsúrtá |
u-stem adjectives
Verbs
Affixes
TODO: optative endings
Infinitive -ti from -tey, like in Balto-Slavic
Primary endings Indicative
|
Secondary endings Indicative
|
Imperative endings
|
Verb classes
Past perfective comes from PIE perfects or root aorists
Nasal infix class
Infinitive: jugti = to join, to connect
Participles:
- jungas, junganť = pres. active participle
- jungam = passive participle
- jungšas, jungšanť = future active ptcp.
Primary conjugation
Present indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | jungů | jungava | jungame | jungamé | jungavahé | jungamahé |
2nd | jundžeš | jundžeta | jundžete | jundžesé | jundžetahé | jundžehvé |
3rd | jundžet | jundžetou | jungant | jundžeté | jundžetouhé | junganté |
Secondary conjugation
Imperfect indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | jejugou | jejugava | jejugame | jejugamá | jejugavaha | jejugamaha |
2nd | jejudžech | jejudžeta | jejudžete | jejudžešá | jejudžetaha | jejudžehvé |
3rd | jejudže | jejudžetou | jejugan | jejudžeta | jejudžetouha | jejuganta |
Future indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | jungšů | jungšava | jungšame | jungšamé | jungšavahé | jungšamahé |
2nd | jungšaš | jungšata | jungšate | jungšasé | jungšatahé | jungšahvé |
3rd | jungšat | jungšatou | jungšant | jungšaté | jungšatouhé | jungšanté |
Imperative endings
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | - | jungava! | jungame! | - | jungavá! | jungamahá! |
2nd | jundže! jundžedhi! | jundžeta! | jundžete! | jundžese! | jundžetá! | jundžehvé! |
3rd | jundžetu! | jundžetou! | jungantu! | jundžetá! | jundžetouhá! | jungantá! |
-áti verbs
Infinitive: šventáti = to worship
Participles:
- šventous, šventánť = pres. active participle
- šventám = passive participle
- šventášas, šventášanť = future active ptcp.
Primary conjugation
Present indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | šventám | šventáva | šventáme | šventámé | šventávahé | šventámahé |
2nd | šventáš | šventáta | šventáte | šventásé | šventátahé | šventáhvé |
3rd | šventát | šventátou | šventánt | šventáté | šventátouhé | šventánté |
Secondary conjugation
Imperfect indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | ješventou | ješventáva | ješventáme | ješventámá | ješventávaha | ješventámaha |
2nd | ješventách | ješventáta | ješventáte | ješventášá | ješventátaha | ješventáhvé |
3rd | ješventá | ješventátou | ješventán | ješventáta | ješventátouha | ješventánta |
Future indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | šventášů | šventášava | šventášame | šventášamé | šventášavahé | šventášamahé |
2nd | šventášaš | šventášata | šventášate | šventášasé | šventášatahé | šventášahvé |
3rd | šventášat | šventášatou | šventášant | šventášaté | šventášatouhé | šventášanté |
Imperative endings
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | - | šventáva! | šventáme! | - | šventává! | šventámahá! |
2nd | šventá! šventádhi! | šventáta! | šventáte! | šventáse! | šventátá! | šventáhvé! |
3rd | šventátu! | šventátou! | šventántu! | šventátá! | šventátouhá! | šventántá! |
-ejeti
Infinitive: harejeti = to anger
Participles:
- harejas, harejanť = pres. active participle
- harejam = passive participle
- haréšas, haréšanť = future active ptcp.
Primary conjugation
Present indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | harejů | harejava | harejame | harejamé | harejavahé | harejamahé |
2nd | hareješ | harejeta | harejete | harejesé | harejetahé | harejehvé |
3rd | harejet | harejetou | harejant | harejeté | harejetouhé | harejanté |
Secondary conjugation
Imperfect indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | jejugou | jejugava | jejugame | jejugamá | jejugavaha | jejugamaha |
2nd | jejudžech | jejudžeta | jejudžete | jejudžešá | jejudžetaha | jejudžehvé |
3rd | jejudže | jejudžetou | jejugan | jejudžeta | jejudžetouha | jejuganta |
Future indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | jungšů | jungšava | jungšame | jungšamé | jungšavahé | jungšamahé |
2nd | jungšaš | jungšata | jungšate | jungšasé | jungšatahé | jungšahvé |
3rd | jungšat | jungšatou | jungšant | jungšaté | jungšatouhé | jungšanté |
Imperative endings
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | - | jungava! | jungame! | - | jungavá! | jungamahá! |
2nd | jundže! jundžedhi! | jundžeta! | jundžete! | jundžese! | jundžetá! | jundžehvé! |
3rd | jundžetu! | jundžetou! | jungantu! | jundžetá! | jundžetouhá! | jungantá! |
-jeti
Infinitive: ašoušeti = to hear
Participles:
- ašoušís, ašoušenť = pres. active participle
- ašoušem = passive participle
- ašouššas, ašouššanť = future active ptcp.
Primary conjugation
Present indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | ašoušem | ašouševa | ašoušeme | ašoušemé | ašouševahé | ašoušemahé |
2nd | ašoušeš | ašoušeta | ašoušete | ašoušesé | ašoušetahé | ašoušehvé |
3rd | ašoušet | ašoušetou | ašoušent | ašoušeté | ašoušetouhé | ašoušenté |
Secondary conjugation
Imperfect indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | jášouší | jášouševa | jášoušeme | jášoušemá | jášouševaha | jášoušemaha |
2nd | jášoušech | jášoušeta | jášoušete | jášoušešá | jášoušetaha | jášoušehvé |
3rd | jášouše | jášoušetou | jášoušen | jášoušeta | jášoušetouha | jášoušenta |
Future indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | ašouššů | ašouššava | ašouššame | ašouššamé | ašouššavahé | ašouššamahé |
2nd | ašouššaš | ašouššata | ašouššate | ašouššasé | ašouššatahé | ašouššahvé |
3rd | ašouššat | ašouššatou | ašouššant | ašouššaté | ašouššatouhé | ašouššanté |
Imperative endings
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | - | ašouševa! | ašoušeme! | - | ašouševá! | ašoušemahá! |
2nd | ašouše! ašoušedhi! | ašoušeta! | ašoušete! | ašoušese! | ašoušetá! | ašoušehvé! |
3rd | ašoušetu! | ašoušetou! | ašoušentu! | ašoušetá! | ašoušetouhá! | ašoušentá! |
Thematic root class
Infinitive: bensti = to bind
Participles:
- bendhas, bendhanť = pres. active participle
- bandham = passive participle
- benšas, benšanť = future active ptcp.
Primary conjugation
Present indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | bendhů | bendhava | bendhame | bendhamé | bendhavahé | bendhamahé |
2nd | bendheš | bendheta | bendhete | bendhesé | bendhetahé | bendhehvé |
3rd | bendhet | bendhetou | bendhant | bendheté | bendhetouhé | bendhanté |
Secondary conjugation
Imperfect indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | jebendhou | jebendhava | jebendhame | jebendhamá | jebendhavaha | jebendhamaha |
2nd | jebendhech | jebendheta | jebendhete | jebendhešá | jebendhetaha | jebendhehva |
3rd | jebendhe | jebendhetou | jebendhan | jebendheta | jebendhetouha | jebendhanta |
Future indicative
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | benšů | benšava | benšame | benšamé | benšavahé | benšamahé |
2nd | benšaš | benšata | benšate | benšasé | benšatahé | benšahvé |
3rd | benšat | benšatou | benšant | benšaté | benšatouhé | benšanté |
Imperative endings
Active | Passive | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
1st | - | bendhava! | bendhame! | - | bendhavá! | bendhamahá! |
2nd | bendhe! | bendheta! | bendhete! | bendhese! | bendhetá! | bendhehvé! |
3rd | bendhetu! | bendhetou! | bendhantu! | bendhetá! | bendhetouhá! | bendhantá! |
Root athematic
- důti (to give): dedům, dedůš, dedůt, ..., dedůnt
- státi (to stand): sestám, sestáš, sestát, ..., sestánt
- dhýti (to do): dedhým, dedhýš, dedhýt, ..., dedhýnt
- anešti (to get): anešmi, anešši, anešt, anešva, anešta, aneštou, anešme, anešte, anešant
bhúti 'to be'
Participles:
- present jsas (m), jsanť (f)
- future bhúšas, bhúšanť
Present
Singular | Dual | Plural | |
---|---|---|---|
1st | jesmi | jsva | jsme |
2nd | jesi | jsta | jste |
3rd | jest | jstou | jsant |
Forms beginning with js- are pronounced with [çs-] if not after a vowel. (The j is a reflex of PIE h₁.)
Future
Singular | Dual | Plural | |
---|---|---|---|
1st | bhúšů | bhúšava | bhúšame |
2nd | bhúšaš | bhúšata | bhúšate |
3rd | bhúšat | bhúšatou | bhúšant |
Past ipfv.
Singular | Dual | Plural | |
---|---|---|---|
1st | jebhúm | jebhúva | jebhúme |
2nd | jebhúch | jebhúta | jebhúte |
3rd | jebhú | jebhútou | jebhún |
Imperative
Singular | Dual | Plural | |
---|---|---|---|
1st | - | bhúva! | bhúme! |
2nd | bhú! bhúdhi! | bhúta! | bhúte! |
3rd | bhútu! | bhútou! | bhúntu! |
Numerals
jév, jévá, jéva (m/f/n) = 1
dvů, dvé, dvé (m/f/n) = 2
tři, třis, tří (m/f/n) = 3
četur, četus, četura (m/f/n) = 4
penče, penčis, penča (m/f/n) = 5
šeš = 6
septa - 7
aštů = 8
jneva = 9
deša = 10
jévurdeša = 11
dvůrdeša = 12
třijurdeša = 13
četurdeša = 14
penčurdeša = 15
šešurdeša = 16
septurdeša = 17
aštůrdeša = 18
jnevurdeša = 19
vížati = 20
jévurvížati = 21
třížat = 30
četuržat = 40
pendžat = 50
šeššat = 60
septažat = 70
aštůžat = 80
jnevažat = 90
šata = 100
žílí = 1000
Syntax
Ilithian has unmarked order SOV: 'The woman sings the song' is Džená gájma gájet. (Using gájma 'song' as an object of gájeti 'to sing' implies specificity. 'Sings a (nonspecific) song' would simply be gájet.)
Ilithian is topic-prominent, so the topic comes first:
- Džená gájma gájet = Onna wa uta wo utau
- Gájma gájet džená = Uta wa onna ga utau
- Žmenou dvů jstou = Hito wa futari ga iru (Of humans, there are two)
- Tam švů jest = Kare wa inu ga iru
The -č or -eč Wackernagel clitic ('and' in Classical Ilithian) becomes an explicit topic particle in later forms of Ilithian.
Sample text
Ilithian textbook
Lesson 2
Ši vír jest. Vír Jsužen rekté, taš vnama Jsužen jest. Šíč džená jest. Džená Ouhaľá rekté. Jsužen Ouhaľach pať jest, Ouhaľáč Jsuženaš patní. Žmátů jstou. Tíbha tří dhýná jsant, súnů duhatýreč.
This is a man. The man is called Jsužen, his name is Jsužen. This is a woman. The woman's name is Ouhaľá. Jsužen is Ouhaľá's husband, Ouhaľá is his wife. They are married/a couple. They have three children, two sons and a daughter.
Schleicher's Fable
Avi ješvéč
Avi, jasmej vlná nébhú, jevidat ješvouch: jéva tangu važa vežanti, jévač maža bhara, jévač žamana ašu bheranti.
From Labyrint světa a ráj srdce
Ilithian Grýv ájavej, jasmé žmenišá mať jenter jsúrtami vlkamič vištíti vjážet, meš vídas vištítouch stánouch, rtíchče, pravekouchče, rbhijáchče, ti anadedhánté, jembebhát meži ka nepová dousá jest, ka se jsu, su kají štidhý žmenou se jendůjou, meš jen kaja praveka sebhou džívatou anadůtí jest, maťájmi. |
English (tr. Matthew Spinka) REASONS FOR UNDERTAKING THE WANDERINGS Having reached the age when human intelligence begins to distinguish between good and evil, and having seen the various classes, orders, callings, occupations, and professions that men engage in, it seemed to me highly desirable to consider well which of these groups of folk I should join and which profession I should choose for my life work. 2 FICKLENESS OF MIND. After spending much time and thought on this problem, and having earnestly considered it, I finally decided to live with the least amount of trouble and labor with the greatest degree of comfort, peace, and good cheer. ů 3 However, I found it difficult to discover which profession this might be. Moreover, I did not know with whom to take proper counsel about the matter. For I was unwilling to ask the advice of just anyone, presuming that each would naturally praise his own calling. On the other hand, I was loath to undertake anything in a hurry for fear of erring. 4 Nevertheless, I confess that I secretly attempted to take up now one, then another or a third thing, but soon dropped them all again, perceiving (as I thought) difficulties and trivialities in all of them. Meantime, I feared that my fickleness might bring me into derision; accordingly, I knew not what to do. 5 After much inward struggle and hesitation, it finally occurred to me to investigate first all human affairs under the sun, and after I had intelligently compared them one with another, to choose the profession that would enable me to live pleasantly and peacefully. The longer I thought of this plan, the better I liked it. |
Czech original (Komenský) O PŘÍČINÁCH V SVĚT PUTOVÁNÍ Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála se mi toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, ke kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život stráviti měl, rozmyslil. VRTKAVOST MYSLI. Na kterouž věc mnoho a často pomýšleje a s rozumem svým pilně se radě, na tom mi se ustanovala mysl, abych sobě takový života způsob, v kterémž by co nejméně starostí a kvaltování, co nejvíc pak pohodlí, pokoje a dobré mysli bylo, oblíbil. Než tu mi se opět nesnadné zdálo, které a jaké by to takové povolání bylo, poznati; a s kým se o to dostatečně poraditi, nevěděl sem; aniž mi se hrubě chtělo s někým se raditi, mysle, že mi každý svou věc chváliti bude. Sám také kvapně k něčemu sáhnouti, abych nepřebral, boje se, nesměl sem. Ač, přiznám se, jednoho, druhého i třetího tajně chytati sem se počal, ale každé hned zase pustil; proto, že sem při každé věci i nesnadnosti i marnosti (jakž mi se zdálo) něco znamenal. Mezitím bál sem se, aby mi má neustavičnost hanby nepřinesla: i nevěděl sem co dělati. Až natrápě a navrtě se dosti sám v sobě, na toto sem přišel, abych nejdříve všecky lidské věci, co jich pod sluncem jest, prohlédl, a teprv jedno s druhým rozumně srovnávaje, jistý sobě stav vyvolil a své sobě věci k užívání pokojného na světě života pěkně nějak spořádal. Načež čím sem myslil více, tím mi se ta cesta líbila lépe. |